Sacha Baron Cohen

Sacha Noam Baron Cohen (* 13. října 1971) je anglický komik a herec, proslavený svými filmovými rolemi ve filmech Ali G, Borat (celým názvem Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu) a Brüno. Tyto tři postavy vystupovaly v jeho relaci Da Ali G Show.

Život

Narodil se v Londýně a pochází z ortodoxní židovské rodiny, (přesto Židy ve svych filmech (kromě mnoha jiných skupin a etnik) zesměšňuje) jeho bratr Erran je skladatel a spolupracoval na některých jeho filmech. Sacha navštěvoval přední soukromé školy a poté studoval historii na Univerzitě v Cambridgi (Christ’s College). Zde byl také aktivní v ochotnickém divadle.

Později univerzitu opustil a pracoval jako model. Začátkem 90. let 20. století začal moderovat v menších britských televizích, v pořadu F2F se popré objevily postavy Ali G a Borat. S postavou Ali G se stal úspěšným a v roce 2000 získal vlastní pořad Da Ali G Show.

Cohenovy postavy

Cohen si dosud vytvořil tři své postavy, které (zatím s úspěchem) převedl na filmové plátno. Jsou to:

• Ali G, londýnský gangsta, „ujíždějící“ (svým vzezřením, dikcí i jinými způsoby) na kultuře hip-hopu
• Borat Sagdijev, kazašský novinář a delegát kazašského národa, a
• Brüno, rakouský homosexuální módní moderátor.

Televizní seriály

• F2F (1996-1997)
• The 11 O'Clock Show (1998-1999)
• Da Ali G Show (2000 ve Spojeném království, 2003–2004 v USA)

Filmy

Ali G Indahouse (2002)

Cohen zde využil úspěchu své postavy Ali G po skončení Da Ali G Show ve Spojeném království. Ali G zde hrál vůdce jednoho z londýnských gangů, Da West Staines Massiv, bojujícímu proti jinému gangu Da East Staines Massiv. Poté, co se dozvěděl, že tamní středisko volného času, kde se se svým gangem schází, má být zbouráno, se jme proti demolici stavby protestovat tím, že se k ní přiváže řetězem. Všimne si ho úskočný zástupce premiéra David Carlton a napadne ho zosnovat prostřednictvím Ali G na premiéra intriku, která by jej mohla shodit z premiérského křesla v jeho prospěch, tím, že Alimu G nabídne kandidovat do britského parlamentu. K jeho překvapení se tam Ali G opravdu dostane a následuje série situací, kloubící nebo spíš konfrontující móresy hip-hopového flákače Aliho G s manýry z té nejvytříbenější společnosti a vysoké politiky. A tak ve filmu naznačenou hrozbu třetí světové války nakonec zažehná marihuana a Ali G nakonec dostává místo velvyslance Jamajky.

Zajímavostí je, že ve filmu se Ali G osobně setkává s Cohenovou následující postavou, kazašského delegáta Borata Sagdijeva. Na rozdíl od filmů Sashy Barona Cohena, které následovaly (a které nesou náslepku „mockumentary“), tento se ještě snaží zapadnout do mantinelů klasické komedie.

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (2006)

Podrobnější informace naleznete v článku Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu.

Sasha Baron Cohen zde vystupuje v roli kazašského novináře Borata Sagdijeva, který je „na objednávku slavného kazašského národa“ vyslán do Spojených států amerických, aby pochytil tamější kulturu s perspektivou aplikovat ji ve své rodné vsi. Film má formu fiktivního dokumentu a byl velmi úspěšný (stál 18 a utržil 261 milionů dolarů). Dosud je zakázaný v Rusku a celém arabském světě (kromě Libanonu), také se stal terčem mnoha žalob.

Brüno (2009)

Podrobnější informace naleznete v článku Brüno.

Zatím poslední z trilogie zfilmovaných Cohenových postav je fiktivní dokument Brüno, který dokumentuje snahu rakouského homosexuálního módního reportéra stát se slavným, pro což se snaží udělat téměř cokoli, včetně úsilí změny sexuální orientace. Stál 42 a utržil 138 milionů dolarů; zakázán byl pouze na Ukrajině.

Společné prvky Cohenových filmů

Kritika jak Borata, tak aktuálního Brüna byla velmi nejednotná – někteří vyzvedávaly zábavné až „reality-show“ prvky toho či onoho filmu, neméně početná řada kritiků tyto filmy označovala jako nechutné či nevhodné. Z obou filmů existují nicméně příklady, z kterých je možno vyčíst, že podstata jednotlivých scének Cohenových pseudodokumentů není pouze bezmyšlenkovitá a prvoplánová, ale Cohen v nich důvtipně „nastavuje společnosti zrcadlo“. Patří mezi ně scény jako například:

• ostrý kontrast mezi vřelým pozdravem líbáním na obě tváře (údajně z Boratova Kazachstánu) a hostilitou panující mezi lidmi v New Yorku,
• konverzace Borata s obchodníkem aut, ve které obchodník na děsivé otázky typu „kolik cikánů dokáže toto auto zabít“ odpovídá s pragmatickou obchodní chladností a bez emocionálního rozrušení,
• projev Borata na americkém rodeu, ve kterém větami se stupňující se nenávistí vůči Iráčanům dokázal dav posluchačů nikoli poštvat proti sobě, ale naopak vášnivě rozburcovat
• pohovor Brüna s rodiči dětí, které neváhaly své ratolesti vystavit i dost nepříjemným situacím a prostředí, pod vidinou tučných honorářů za focení
• snaha kněze přimět Brüna k (z dnešního pohledu nepřirozené, ne-li vůbec nemožné) změně sexuální orientace proto, že to vyhovuje jeho víře, s cílem propagovat takto změněného Brüna jako dílo Ježíše Krista

Reflexe společnosti tedy (kromě prvoplánové zábavy nebo naopak nevkusnosti) byl další z prvků, o kterých kritika o posledních dvou Cohenových filmech psala.

Zdroj: Wikipedia.org