Bedřich Smetana

profil
Fotku nahrál uživatel.
Fandím 0 fanoušků
Nesnáším
0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů

Povolání: Ostatní, hudební skladatel

Věk: 60 let

Datum narození: 2.03. 1824

Místo narození: Litomyšl

Datum úmrtí: 12.05.1884

Místo úmrtí: Praha

Žánry: klasická , romantická , opera , melancholická , pomalá

Hodnocení Bedřich Smetana

Přitažlivost
44% (12 hlasů) 15342.místo
Talent
89% (15 hlasů) 8695.místo
Inteligence
64% (13 hlasů) 13181.místo
Vtipnost
50% (10 hlasů) 14007.místo

Fotky Bedřich Smetana (5)

Videoklipy Bedřich Smetana (36)

Písně Bedřich Smetana (575)

Všechny písně Bedřich Smetana (575) »

Diskografie Bedřich Smetana (18)

Smetana - Ma Vlast (Released: 16 Mar 2011)
Dalibor (Released: 15 Aug 2006)
Celá diskografie Bedřich Smetana (18) »

Životopis Bedřich Smetana Upravit životopis

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel. V současnosti je znám především svým cyklem symfonických básní Má vlast a operami Libuše a Prodaná nevěsta. Jeho skladby vznikaly v období romantismu.

Život

Narodil se po deseti dcerách do rodiny sládka v přízemí pivovaru v Litomyšli dne 2. března 1824.

Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k Auberově opeře Němá z Portici u příležitosti akademie filosofů.

V první třídě byl Smetana premiantem třídy, ale stupňovitě se zhoršoval. V průběhu druhé třídy se jeho rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, a proto druhou třídu opakoval. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni, ale studiu se moc nevěnoval. V 15 letech při návštěvě příbuzných v Novém Městě nad Metují milostně vzplanul ke své o rok starší sestřenici Louise. Se svými rodiči se zúčastnil Jiřinkové slavnosti. Zkomponoval polky Louisina polka a Jiřinková polka. Po odmaturování odešel za prací do Prahy, kde studoval hudbu u Josefa Proksche, sám se živil jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.

Roku 1848 založil svůj vlastní hudební ústav a roku 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou, s níž měl během 5 let čtyři dcery: Gabrielu, Bedřišku, Kateřinu a Žofii (která přežila). Smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky zasáhla Smetanu natolik, že na její památku zkomponoval klavírní Trio g moll.

Léta 1856–1861 strávil ve švédském Göteborgu. Při návratu do Čech mu v roce 1859 zemřela v Drážďanech jeho první žena. Její památce Smetana věnoval třetí část kvarteta Z mého života. V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou. Ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele Pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.

Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu a finanční odměnu 600 zlatých (tehdejší celoroční plat učitele), kterou vypsal hrabě Jan Nepomuk František Harrach. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta, kterou zamýšlel jako satiru maloměšťácké společnosti.

Nemoc

Po roce 1870 se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Podle dobových dokumentů Smetanu trápilo „zapálení močového měchýře“, často u něho docházelo ke „krčním katarům“, měl závratě a zvracel. Mikroskopické vyšetření prokázalo, že zánět těžce postihl také ušní kůstky, což vedlo k postupné ztrátě sluchu. Nakonec se dostavily i psychické potíže. Trpěl také velmi bolestivým a hnisavým zánětem kůže, dlouho pokládaným za příznaky jinak nebolestivých syfilitických vředů. Poslední léta svého života strávil Smetana u své dcery Žofie a jejího manžela v myslivně v Jabkenicích u Mladé Boleslavi (žil zde od roku 1875). V roce 1881 bylo předčasně otevřeno Národní divadlo, kde byla na počest korunního prince Rudolfa provedena Smetanova opera Libuše. Smetana nebyl záměrně pozván, ale přesto se do budovy dostal a s princem Rudolfem se setkal. Tehdy se Rudolfovi svěřil, že je již šest let zcela hluchý. O rok později, roku 1882, se Smetana zcela zhroutil. Od té chvíle již jen nesmyslně blábolil, někdy stával celé hodiny u okna a mával neexistujícím davům, trpěl sluchovými a optickými halucinacemi, nepoznával své blízké a přátele. 22. 4. 1884 byl převezen do pražského Ústavu pro choromyslné v Praze-Kateřinkách. Chorobopis zaznamenává: ...nemůže vzpřímeně stát...V noci se probouzí, křičí a nesrozumitelně mluví. Polyká s obtížemi, polkne jen tekutinu....Zřejmě je pronásledován nepříjemnými představami....Bedřich Smetana umírá 12. 5. 1884. Těžké poslední chvíle skladatelova života popsal Antonín Sova v básni Smetanovo kvartetto „Z mého života“.

Až do konce 20. století převládal názor, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Teorii o onemocnění syfilidou zmiňuje např. i rakouský patolog prof. MUDr. Hans Bankl ve své knize Život a smrt slavných (v Praze vydáno roku 2004), kde cituje ze Smetanovy pitevní zprávy a dodává: Tento nález popisuje pouhým okem rozpoznatelné změny na mozku při progresivní paralýze. Doc. MUDr. Jiří Ramba, který zkoumal lebku Bedřicha Smetany v roce 1988, však dospěl k názoru, že příčinou byla osteomyelitida. Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku proměřil. Zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. Na obličejových kostech měla Smetanova lebka jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – osteomyelitidy. Podle Ramby patrně Smetana jako jedenáctiletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu při explozi skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana i při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků přežil. Zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil i ušní kůstky a mozkové pleny, čímž Ramba vysvětluje nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet. Progresivní paralýzu vylučuje samotný pitevní nález atheromatózních cév na spodině mozku.

Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a zkomponoval opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl, dokončil cyklus Má vlast a začal nový cyklus symfonických tanců Pražský karneval.

Dílo

Opery

  • Braniboři v Čechách (1862–1863, premiéra 1866)
  • Prodaná nevěsta (1864–1866, premiéra 1866)
  • Dalibor (1866–1867, premiéra 1868)
  • Libuše (1869–1872, premiéra 1881)
  • Dvě vdovy (1873–1874, premiéra 1874)
  • Hubička (1875–1876, premiéra 1876)
  • Tajemství (1877–1878, premiéra 1878)
  • Čertova stěna (1880, premiéra 1882)
  • Viola – jen fragment (1872–1884)

Písňová tvorba

  • Večerní písně – 5 písní na slova V.Hálka
  • První písně
  • Píseň do tragedie Baron Goertz

Sborová tvorba

  • Česká píseň – pro smíšený sbor, orchestr
  • Píseň svobody – pro smíšený sbor, klavír
  • Píseň česká – pro mužský sbor
  • Meditabitur – pro smíšený sbor, varhany, orchestr
  • Tři jezdci – pro mužský sbor
  • Odrodilec I., II. – pro mužský sbor
  • Rolnická – pro mužský sbor
  • Naše píseň – pro mužský sbor
  • Slavnostní sbor – pro mužský sbor
  • Píseň na moři – pro mužský sbor
  • Věno – pro mužský sbor
  • Modlitba – pro mužský sbor
  • Heslo I., II. – pro mužský sbor
  • Tři ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá)

Symfonické básně

  • cyklus Má vlast – Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
  • cyklus Švédské písně – Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl
  • Pražský karneval – nedokončen celý, jen první dvě části – Introdukce, Polonéza

Komorní dílo

  • Smyčcový kvartet e moll „Z mého života“
  • Smyčcový kvartet d moll
  • Z domoviny – dua pro housle a klavír
  • Klavírní trio g moll

Klavírní tvorba

  • Vzpomínky na Čechy ve formě polek, op. 12
  • Salonní skladby – 3 salonní polky

Koncertní skladby

  • koncertní etuda Na břehu mořském
  • 3 poetické polky
  • cyklus České tance (4 polky, 10 tanců – Hulán, Obkročák, Cibulička, Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
  • Mackbath a čarodějnice
  • Šest preludií
  • Sonáta e moll
  • Ouvertura e moll
  • Rondo C dur

Orchestrální tvorba

  • Symfonie E dur „Triumfální“ – na témata z rakouské národní hymny (dnes německé – od Josepha Haydna)
  • Pochod k slavnosti Shakespearově
  • Předehra D dur
  • Slavnostní předehra C dur – k položení základního kamene Národního divadla
  • Venkovanka – polka
  • Libušin soud – hudba k živému obrazu
  • Rybář – hudba k živému obrazu
  • Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
  • Doktor Faust – předehra k loutkové hře
  • Oldřich a Božena – předehra k loutkové hře
  • Menuet B dur
  • Galop bajadérek

Muzea

  • Muzeum Bedřicha Smetany v Praze (pobočka Národního muzea, Novotného lávka 1)
  • Rodný byt Bedřicha Smetany v Litomyšli (v bývalém zámeckém pivovaru, Jiráskova 9)
  • Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích
  • Expozice Bedřicha Smetany v Muzeu Podblanicka na zámku Růžkovy Lhotice
  • Památník Bedřicha Smetany v Obříství u Mělníka
  • Expozice Bedřicha Smetany na zámku Čechtice v Bartošovicích

Památníky

Odrazy v kultuře

Smyčcový kvartet e moll „Z mého života“ posloužil jakožto název pro stejnojmenný životopisný film Z mého života z roku 1955 režiséra Václava Kršky s Karlem Högerem v hlavní roli. Ve filmu se, kromě jiných historických postav, epizodně vyskytují i další známí hudební skladatelé, například Ferenc Liszt a Antonín Dvořák, ze spisovatelů například Jan Neruda.

Zdroj: Wikipedia.org

Články o Bedřich Smetana (0)

Všechny články o Bedřich Smetana (0) »
TOPlist