Během šesti let natočila téměř třicet filmů. Hrála s Oldřichem Novým i Vlastou Burianem, obdivovali ji v Německu i ve Francii. Truda Grosslichtová byla známá kontroverzními momenty z natáčení, navíc s ...
Když v roce 1932 vyhlásil Český filmový zpravodaj anketu o nejoblíbenější filmovou herečku, na první příčce se umístila
Truda Grosslichtová (✝83)
(23. 12. 1912 – 8. ...
Na počátku let třicátých snila o filmové slávě nejedna dívka. V době, kdy se o své první herecké krůčky před filmovou kamerou teprve pokoušely Hana Vítová, Adina Mandlová nebo Jiřina Štěpničková, byla ...
Truda Grosslichtová (23. února 1912, Praha – 8. června 1995, Nieuw Vennep, Nizozemí) byla česká herečka a zpěvačka, úspěšně hrající i ve Francii, Německu a dalších zemí. Ve třicátých letech však byla velmi populární a byla řazena k takovým hvězdám jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Věra Ferbasová nebo Jiřina Štěpničková a další.
Život
Datum, místo narození a rodiče neznámí, chodila od mládí do biografu, kde obdivovala Gretu Garbo. O jejím soukromí se nikdy moc nemluvilo a ona sama ho velmi střežila. I článek v časopisu Kinorevue z 2. září 1936 s názvem „Truda Grosslichtová o sobě“ je velmi strohý a o sobě tam vlastně neříká nic. Grosslichtová byla inteligentní a jemná, měla osobité kouzlo, tvář a příjemný hlas. Nejdřív prošla několika hudebními divadly (Malá opereta na Vinohradech, Nové divadlo Oldřicha Nového).
V letech 1931 až 1937 natočila přes pětadvacet filmů. Jedním z prvních byla špionážní komedie Aféra plukovníka Rédla (1931). Současně hrála i v německé verzi. Dobře také uměla francouzsky a německy a díky tomu točila v zahraničí (Berlín, Paříž) pod pseudonymem Tania (také Tanja) Doll, ve Francii nazpívala také několik gramofonových desek. Po návratu domů natáčela filmy s různými žánry (Psohlavci, Poslední bohém, Růžové kombiné, Právo na hřích, S vyloučením veřejnosti). Zahrála si též ve francouzských verzích českých filmů Lelíček ve službách Sherlocka Holmese – Le Roi Bis a Kantor Ideál – Professeur Cupidon. Zajímavé je, že v českých verzích těchto filmů nehrála.
V roce 1933 jí režisér Martin Frič obsadil do výborné komedie Revizor, kde po boku Vlasty Buriana ztělesnila naivní hejtmanovu dceru Marii. S Burianem si ještě zahrála jednou, a to v komedii Hrdina jedné noci (1935), vytvořila zde dvojroli skromné statistky Hany a rozmazlené filmové hvězdy Elvíry Thompsonové (v německé verzi však nehrála). S Hugo Haasem si zahrála v bláznivé komedii Jedenácté přikázání (1935). Zajímavá byla také role ve francouzsko–českém filmu Golem (1936) podle předlohy Voskovce a Wericha.
V roce 1937 si ještě zahrála v komedii Kvočna a v dramatu Poručík Alexander Rjepkin. Titulní rolí JUDr. Věry Donátové v komedii s Oldřichem Novým Advokátka Věra ukončila svoji kariéru. Byla totiž „položidovka“ a její manžel, tenorista Štefan Munk zase maďarský Žid. Po válce se Truda, již rozvedená, provdala v Nizozemí, kde také zemřela.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK