Richard Lauda

Richard Lauda (3. ledna 1873, Jistebnice – 24. července 1929, Tábor) byl český malíř a grafik, významný jihočeský umělec, zanícený demokrat a kulturně činný člověk.

Život

Syn jistebnického koželuha a barvíře studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem. V letech 1895 až 1901 absolvoval pražskou Akademii u profesora Maxe Pirnera, stejně jako Laudův vrstevník a kolega Max Švabinský.

Po návratu (1901) do rodné obce cestoval na Jadran a do Itálie a v roce 1904 odjel do Mnichova, kde se zdokonalil v litografii. Dále studoval, v roce 1911 pobýval tři měsíce v Paříži, u světově známého grafika profesora T. F. Šimona si zdokonaloval své leptařské postupy.

Dílo

První vystoupení grafika bylo v publikacích z roku 1903 a 1907 – Radosti mladých a Rodiče a děti (vydala Česká grafická unie). V roce 1919 vyšel Laudův cyklus leptů Jihočeské motivy (nakladatelství F. Topiče). V Paříži vytvořil v Louvru 19 kopií obrazů starých mistrů, doma mnoho samostatných grafických listů (např. Starci, Rozsévač – 1919, Čtenářka – 1925) a v roce 1924 cyklus leptů Tábor; posledním grafickým dílem byla série leptů Stavba mostu v Bechyni (z let 1926–1928). Lauda je také znám jako autor ve své době oblíbených školních obrazů – nástěnných litografií (známé Čtvero ročních období) a ilustrátor knih. V jeho působivém díle je zachycen krásný kraj Jistebnicka a Táborska. „Mám svůj kraj rád a nesmírně rád mám hemžení našeho rolnického lidu ve volné přírodě…,“ řekl ve svém vyznání sám Lauda.

Richard Lauda od roku 1925 žil v Táboře a významně se zde podílel na kulturním a společenském životě. Jako jeden z organizátorů velké „Jihočeské výstavy“ – v létě 1929 v Táboře – obětavě zachraňoval exponáty, když smršť a bouře 4. července ničila pavilony na břehu Jordánu. Zde vyčerpán prochladl a za tři týdny zemřel na zápal plic.

• Lauda byl členem:
  • Sdružení výtvarných umělců Mánes
  • Sdružení českých umělců grafiků Hollar
  • Sdružení jihočeských výtvarníků (čestný člen)

• Jeho malířská a grafická díla jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Husitského muzea v Táboře.

• Knížka Radosti malých (1903): Lauda se při její tvorbě inspiroval anglickými obrázkovými knihami, ale zvolil ryze českou variantu – podle svých vzpomínek vytvořil 24 obrázků dětského života v proměnách ročních dob (v krajině Jistebnicka) a doprovodil je lidovými říkadly K. J. Erbena a dalšími ze svých poznámek. Knížka vyšla ve 4. vydání (reprintu) v nakladatelství Paseka (Praha a Litomyšl) roku 1996.

Připomínání

Táborská ulice ve vilové čtvrti pod Kotnovem nese jeho jméno. V Jistebnici byla 29. listopadu 1980 (v „zámečku“ na náměstí) otevřena „Pamětní síň Richarda Laudy“; umělce, který jako jeden z prvých měl odvahu se plně věnovat životní tematice svého rodného kraje. Je zde stálá výstava z jeho díla.

• Malířův bratr Bohuš Lauda je znám jako sochař.

Literatura

1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu (1. zdola) – uvedeno druhé křestní jméno Augustin, z církve vystoupil v srpnu 1919
2. ↑ http://svumanes.cz/clenove.html#l

• Luboš Hlaváček: František Peterka, str. 5–6, vyd. 1988
• Jihočeský lidový kalendář, 2008, str. 28, ISBN 978-80-86266-00-8
• Encyklopedie Diderot, 2002
• Encyklopedický slovník Academia, 3. díl

Zdroj: Wikipedia.org