Miroslav Tyrš

Prof. Ph.Dr. Miroslav Tyrš (narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch) (17. září 1832, Děčín – 8. srpna 1884, Oetz, Tyrolsko) byl český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola.

Životopis

Narodil v rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tiersche. Jeho otec i matka Vincencie Tierschová, rozená Kischbaumová, pocházeli z Čech, avšak z německy mluvícího prostředí. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky. V roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Tyršova matka zemřela o dva roky později v Kropáčově Vrutici, kam se předtím se synem uchýlila. Na tuberkulózu v útlém věku zemřely i jeho obě sestry. Byl vychováván v české vlastenecké rodině svého strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku, později ve Stránově. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra.

Zakladatel Sokola

Byl jedním ze zakládajících členů tělovýchovného spolku Sokol Pražský na jaře roku 1862. Byl jeho prvním tělovýchovným náčelníkem. O rok později navrhl vytvoření Sboru pro vzájemnost československých spolků tělocvičných a svolat všechny cvičitele, avšak to mu rakousko-uherské úřady nepovolily a byl i policejně vyšetřován. Spolu s dalšími kolegy navrhl uspořádat první slet sokolů již roku 1886, i tento záměr byl úředně zakázán.

Když bylo v roce 1871 vydáno první číslo časopisu Sokol, uveřejnil v jeho úvodu stať Náš úkol, směr a cíl. V době příprav oslav 20. výročí založení Sokola navrhl uspořádat veřejné cvičení s průvodem Prahou. Prvotní svůj návrh pak rozšířil na uspořádání sjezdu všech sokolských jednot z Čech a Moravy s přizváním bratrkých spolků ze světa.

Vytvořil pro něj v únoru 1882 Základy tělocviku (dokončil Vilém Kurz). Stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů). Tato práce, nazývaná později i Tyršovou soustavou, předložená cvičitelskému sboru Sokola Pražského, byla základem sestav pro sletová cvičení.

Miroslav Tyrš žil dlouho jen pro Sokol. Až po smrti svého přítele Jindřicha Fügnera se zamiloval do jeho dcery Renáty, kterou vychovával a vzdělával jako domácí učitel. Svatba s Renátou, o 17 let mladší, byla umožněna po delším vztahu, když ke sňatku dala svolení jak matka, tak její poručník. Brzy po svatbě se u Tyrše objevily první příznaky jeho nervové nemoci, s kterou se odjel léčit do ciziny.

Tragické úmrtí

Při svém druhém ozdravném pobytu ve svých 51 letech zemřel tragickou smrtí – utonul v říčce Ache u osady Habichen v Tyrolských Alpách. Podle některých zdrojů se jednalo o nehodu, podle jiných o sebevraždu kvůli následkům syfilis.

Druhého všesokolského sletu se již nedočkal.

Miroslav Tyrš je pohřben na Olšanských hřbitovech a sdílí zde mohylu společně s Jindřichem Fügnerem.

Uctění památky

Po založení první sokolské župy v roce 1884 v Kolíně byla tato pojmenována jeho jménem, Tyršova. K mohyle na Olšanech byly vysílány při všesokolských sletech delegace k uctění pomátky obou zakladatelů Sokola.

• Miroslav Tyrš v sokolském kroji od sochaře Ladislava Šalouna na nádvoří Tyršova domu v Praze na Újezdě. Socha byla odhalena v roce 1926, za války zničena, po válce odlita podle dochovaného modelu.

• Miroslav Tyrš – pamětní deska v pražské Karmelitské ulici

• Miroslav Tyrš – pamětní deska v Moravském divadle v Olomouci

• Tyršův hrob na Olšanských hřbitovech

Zdroj: Wikipedia.org