Jimmy Page

James Patrick „Jimmy“ Page OBE (* 9. ledna 1944) je anglický hudebník považovaný za jednoho z nejlepších rockových kytaristů všech dob. V roce 1968 byl zakládajícím členem kapely Led Zeppelin. V letech 1966 až 1968 působil v The Yardbirds a předtím byl jedním z nejvyhledávanějších studiových hudebníků ve Velké Británii. V roce 2005 mu byl udělen Řád britského impéria.

Je považovaný za praotce stylu „heavy metal“, v rockové muzice nejen zvýšením, v té době akceptované hladiny zvuku elektrické kytary, ale hlavně osobitými kytarovými riffy, novou metodou nahrávaní rytmických základů a precizní technikou při zpracovaní studiové produkce.

V roce 2003 magazín Rolling Stone tohoto kytaristu zařadil na 9. místo v žebříčku „100 Greatest Guitarists of All Time“.

Jimmy Page byl dvakrát uveden do Rokenrollové síně slávy a to jako člen skupiny The Yardbirds a i jako člen skupiny Led Zeppelin.

Začátky

Jimmy Page se narodil v západní předměstí Londýna v Hestonu. Jeho otec pracoval v průmyslu jako personální ředitel, matka byla sekretářka v nemocnici. V roce 1952 se přestěhovali do Miles Road.

Poprvé kytaru držel v ruce když mu bylo 12 roků. I když začal chodit na několik lekcí hry na kytaru v blízkém Kingstonu, byl víc samoukem. Zpočátku byl ovlivněn hudebním stylem nazvaným „rockabilly“ (prvním představitelem tohoto stylu byl Bill Haley). Jeho vzory byli kytaristé Scotty Moore a James Burton, kteří hráli na nahrávkách Elvise Presleyho a Johnny Day, který hrál v The Everly Brothers. Nahrávka Baby Let’s Play House od Elvise patřila mezi jeho nejoblíbenější skladby, které hrával ještě na své první kytarě značky Futurama Grazioso z roku 1959, kterou si v té době koupil „z druhé ruky“. Jimmy měl vzory i mezi akustickými folkovými hudebníky jako byli například Bert Jansch a John Renbourn a v bluesové hudbě jakoi hráli Elmore James a B. B. King.

Ve čtrnácti letech se Jimmy Page objevil jako host v programu „All Your Own“ Huwa Wheldona v televizi BBC v skupině, která hrála tehdy v Anglii velmi populární styl nazvaný „skiffle“. Jimmy o tomto období hovořil v jednom z interview pro magazín Guitar Player: „V mých začátcích bylo velmi hudebních stylů, které jsem chtěl zkusit, což pro mně bylo velmi dobrou školou.“

V patnácti Jimmy skončil školu a pokusil se začít hudbou zaobírat profesionálně. Po krátké spolupráci s textařem Roystonem Ellisem a zpěvákem Redem E. Lewisem ho pozval Neil Christian do skupiny The Crusaders. Přibližně dva roky vystupoval a hrál v Christianových nahrávkach včetně singlu z listopadu 1962 The road to Love. V průběhu spolupráce s Christianem měl Jimmy vážné zdravotní problémy (trpěl na žlazovou horečku), které mu neumožňovaly kontinuálně se zúčastňovat vystoupení. Když se uzdravil, rozhodl se ukončit svou hudební kariéru a zameřit se na svou další zálibu, kterou bylo malovaní.

Příležitostní studiový hráč

Jimmy se zapsal na studium Sutton Art College v Surrey. Jako student si rád občas zaimprovizoval na kytaře na vystoupeních v klubu Marquee se skupinami Cyril Davis All Stars nebo Blues Incorporated a s kytaristy Jeffem Beckem a Ericem Claptonem.

Jednou v noci ho John Gibb ze skupiny The Silhuettes požádal o spolupráci při nahrávaní několika skladeb ve studiu EMI. Jednou z jeho prvních studiových nahrávek byla skladba „Diamonds“ s Jetem Harrisem a Tonym Meehanem, která se na začátku roku 1963 dostala na první příčku žebříčku singlů v Británii.

Po několika nahrávkach se skupinami Carter-Lewis and the Southeners, Mike Hurt’s Group a Mickey Fin and the Blue Men se Jimmy rozhodl naplno věnovat práci studiového hudebníka. Jako studiový kytarista měl přezdívku „Little Jim“ (Malý Jim).

Malý Jim hrál ve studiových nahrávkách mnohých skupin, například i s The Rolling Stones, Van Morrisonem, hrál na debutovém albu skupiny The Kinks (i když zlí jazykové hovoří, že na tomto albu nezahrál žádné sólo), byl i na nahrávaní první singlu skupiny The Who „I Can’t Explain“ (jeho kytarové party se však do finální nahrávky nedostaly), hrál i na „B“ straně tohto singlu ve skladbě „Bald Headed Woman“.

V roce 1965 si Jimmyho najal manažer skupiny The Rolling Stones Andrew Loog Oldham k spolupráci na projektu „Immediate Records“, ve kterém dostal příležitost zahrát si a produkovat hudbu i s Johnem Mayallem a Ericem Claptonem. Jimmy hrál na kytaru i na debutovém albu Joea Cockera „With a Little Help From My Friends“.

I když Jimmy nahrával s mnohými slavnými hudebníky své doby, mnohé z nich jsou dostupné jen na pirátskych kopiích. Několik z nich vydali členové fanklubu skupiny Led Zeppelin na konci 70. let. Jednou z rarit je i improvizace skladby „Little Queen of Spades“ od pozdější bluesové legendy Roberta Johnsona, kterou hrál s kytaristou skupiny The Rolling Stones Keithem Richardsem.

V roce 1965 nahrál své první sólo během kterého i zpíval. Předpokládá se, že v letech 1963 až 1966 se Jimmy podílel na nahrávaní 60 % rockové hudby v Anglii. 20. března 1965 přišel požadavek nahradit Erica Claptona ve skupině Yardbirds, ale on to odmítl a navrhl svého kamaráda Jeffa Becka. 16. března 1966 Jimmy nahrál a Jeffem ´Beck´s Bolero´. Po této zkušenosti chtěli založit skupinu, kvůli smluvním problémům a nedostatku zpěváků však tento projekt padl pod názvem ´Lead Zeppelin´.

O několik týdnů později dostal nabídku, aby se připojil ke skupině Yardbirds. Nahradil baskytaristu a později se kytarista Chris Dreja přesunul na post baskytaristi a Jimmy se mohl připojit na post kytary k Jeffovi Beckovi. V roce 1968 odešli dva členové skupiny (Keith Relf a Jim McCarty) pro neshody a kvůli nízkému komerčnímu úspěchu. Jimmy se rozhodl pokračovat ve skupině dál a po jejich prvním turné skupinu The New Yardbirds přejmenoval na Led Zeppelin. Jimmyho předešlé zkušenosti byly rozhodující pro úspěch skupiny v 70. letech.

Jimmy byl producent, skladatel a kytarista skupiny, a také jeden z vedoucích sil rockové hudby v tomto období. Používáním fuzz kytary, slide kytary, pedál steel kytary, akustické kytary a jeho nahrávací techniky se skupina Led Zeppelin stala vzorem pro budoucí rockové kapely. Jimmy taktéž používal svůj vlastní styl hraní a experimentoval s Feedback metodou a s nástrojem Theremin.

Když se skupina Led Zeppelin v roce 1980 rozpadla, Jimmy chtěl založit skupinu s členy ex-Yes pod názvem XYZ, ale tento pokus neměl velký význam. V roce 1982 nahrál soundtrack k filmu Death Wish II. Úspěšný návrat na pódium Jimmy zaznamenal v roce 1983 na koncertech s Arms Charity. Potom nahrál album s Royem Harperem a v roce 1984 nahrával s Robertem Plantem. Nasledovala spolupráce s The Firm, s Paulem Rodgersem, s The Rolling Stones i se Stephenem Stillsem.

V letech 1995 až 1998 koncertoval s Robertem Plantem. V televizi MTV vyrobili speciální ukázku jejich alba „No Quarter“, což bylo shrnutí znaků stylu písní Led Zeppelin.

Jimmy je jediným členem Led Zeppelin, který nechává stále otevřenou možnost návratu skupiny. V současnosti se zúčastňuje různých charitativních koncertů a spolupracuje s charitou ABC Trust, kterou založila jeho manželka Jimena Gomez-Paratcha v roce 1998. Jeho dcera, Scarlet Pageová je uznávaná fotografka.

Ikona Jimmy

Kytarový historik Robert Lynch popisuje Jimmyho takto:

"V relativně krátké historii elektrické kytary v rockové hudbě existuje jen málo těch, které bychom mohli označit za její 'ikony'. Pan Page je jednou nich. Jeho výjimečný styl, jeho kompoziční zručnost, jeho invenčnost, mistrovství v studiové tvorbě a jeho koncertní předvedení byly místa, kde exceloval jako nikdo a zastiňoval mnoho dalších, kteří se ho pokoušeli následovat."

Zdroj: Wikipedia.org