Jan Kašpar

Jan Kašpar (6. září 1952, Praha - 11. června 2013, Praha) byl český herec. Vyučil se provozním zámečníkem, toto povolání však nevykonával a hned po vojenské službě začal pracovat jako kulisák. Jeho první štací byla Městská divadla pražská. Zde si v roce 1975 zahrál v tajném představení Žebrácká opera Václava Havla. Právě kvůli této hře byl donucen odejít z Městských divadel pražských a tak v témže roce nastoupil do Divadla Járy Cimrmana.

Zde pracoval opět jako technik a kulisák, ale postupem času, jak se rozšiřoval repertoár divadla, podobně jako ostatní členové souboru začal zkoušet herecké role a postupem času se přerodil z kulisáka v herce. V dubnu 1988 spadl ze stromu a to tak nešťastně, že od té doby zůstal připoután na invalidní vozík. V tu chvíli byl přesvědčen, že jeho kariéra u divadla skončila. Naštěstí byli ostatní členové divadla přesvědčeni o opaku, ale i tak se zatím vrátil jen jako technik a zpátky na jeviště nechtěl.

Po revoluci se poprvé objevil na jevišti společně s ostatními herci při debatě s diváky a od té doby na něm zůstal. Ve hře Blaník, kterou Svěrák a Smoljak psali až po úrazu, se poprvé objevuje v sedací roli. Od té doby jsou mu psány jen sedací role, či role invalidů a vozíčkářů. V souboru ho tedy přijali jako sobě rovného a v nadsázce mu hrozí tím, že mu vypustí pneumatiky.

Jan Kašpar se zotavoval v rehabilitačním centru v Kladrubech, kde se hned zpočátku zapojoval do skupiny dobrovolníků, která posléze vyvrcholila založením svazu paraplegiků. Za pomoci Zdeňka Svěráka a dalších vzniklo centrum Paraple. Jako většina členů Divadla Járy Cimrmana se objevuje v malých rolích ve filmech dvojice Svěrák Smojlak.