Jacques Brel

profil
Fotku nahrál uživatel.
Fandím 0 fanoušků
Nesnáším
0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů

Povolání: Herec, Zpěvák, Režisér, Básník, skladatel

Věk: 49 let

Datum narození: 8.04. 1929

Datum úmrtí: 9.10.1978

Žánry: temná , francouzská , autoři vlastních písní , belgická , šansón

Hodnocení Jacques Brel

Přitažlivost
70% (4 hlasů) 11393.místo
Talent
90% (2 hlasů) 7500.místo
Inteligence
95% (2 hlasů) 3999.místo
Vtipnost
100% (1 hlasů) 1001.místo

Fotky Jacques Brel (101)

Videoklipy Jacques Brel (206)

Písně Jacques Brel (248)

Všechny písně Jacques Brel (248) »

Diskografie Jacques Brel (94)

Infiniment ( 7 Oct 2003)
Tribute to Jaques Brel ( 20 Jun 2010)
Best Of ( 26 Jul 2011)
J Brel - CD Story ( 7 Mar 2001)
Celá diskografie Jacques Brel (94) »

Životopis Jacques Brel Upravit životopis

Jacques Brel (8. dubna 1929, Schaerbeek – 9. října 1978, Bobigny), byl belgický šansoniér, písničkář, básník, herec a režisér.

Životopis

Mládí

Narodil se v Belgii v rodině soukromého podnikatele, který vlastnil továrnu na karton. Studoval jen s malým zájmem o školu (kromě hodin francouzštiny). Mladý Jacques Brel se aktivně zajímal o amatérské divadlo. Později vystudoval řečtinu, latinu a obchodní právo. Předpoklad, že jednou převezme rodinnou textilní továrnu, se nikdy nenaplnil, práce obchodníka a podnikatele ho prakticky nikdy nezajímala. V roce 1951 si vzal za ženu Thérèse Michielsen, řečenou „Miche“ (=“bochník“) a koncem téhož roku se jim narodila dcera Chantal.

Začátky

Od roku 1952 složil své první písně, které zpíval nejprve v rodinném kruhu nebo v bruselských kabaretech. Již v této době v sobě skrýval onu sílu, a to jak ve svých textech, tak ve své osobité interpretaci. Jeho rodině se tyto pokusy vůbec nelíbily, a v žádném případě jej nepodporovala v jejich pokračování. On však vytrval a v roce 1953 vydal svůj první singl. Poté opustil Brusel a sám se vydal do Paříže, na pozvání Jacquese Canettiho, objevitele nových talentů, který pracoval u Philipsu a vlastnil kabaret Les trois baudets. Jeho rodina mu odmítla další peníze, narodila se jeho druhá dcera France. Byla to léta největších problémů. V roce 1955 za ním přijela jeho žena s dětmi a usadili se v Montreuil. Vydal své první dlouhohrající album. Zpíval pro křesťanské organizace, a tak jej Georges Brassens začal přezdívat „abbé Brel“ – s velkou dávkou humoru, neboť byli přátelé.

První úspěchy

V roce 1956 se setkal s pianistou Françoise Raubera, který jej od té doby doprovázel a staral se o aranžmá jeho písní. V roce 1957 se setkal s dalším pianistou Gérardem Jouannestem, který jej potom výhradně doprovázel na scéně, zatímco François Rauber s ním pracoval ve studiu. Postupně si vytvořil své publikum a získal první úspěchy. V roce 1957 obdržela jeho druhá deska Velkou cenu Akademie Charles Cros. Koncem roku 1958 měl první úspěch v pařížské Olympii a v roce 1959 v jiné slavné pařížské hale Bobino.

Nejplodnější období

Od tohoto momentu vše na sebe navazovalo v pekelném rytmu, v roce 1966 opustil scénu. 16. května 1967 absolvoval svůj poslední recitál.

V létě 1967 natočil film Rizika zaměstnání a začal cestovat po světě na plachetnici. V dalších letech se věnoval filmu jako režisér či herec (např. Dobrodružství je dobrodružství od Clauda Lelouche)

V roce 1974 vše opustil a odjel na plachetnici. Byl těžce nemocen, po první operaci rakoviny plic. Usadil se na Markézách na tichomořském ostrůvku Hiva Oa. Pracoval zde jako pilot a majitel malého letadla, létal zde jako aerotaxi a vozil poštu pro místní obyvatele.

V roce 1977 se vrátil do Paříže a natočil své další album, kterého se během prvního týdne prodalo neuvěřitelných více než milion kusů. Vrátil se zpět na ostrovy, ale v červenci 1978 se jeho zdravotní stav zhoršil a  byl přepraven do Francie. Zemřel v říjnu téhož roku. Je pochován na Markézách, po boku Paula Gauguina.

Nejen ve frankofonním světě je považován za jednoho z největších šansoniérů, hudebních skladatelů a básníků druhé poloviny 20. století. Jeho vliv na francouzskou (a belgickou) hudební scénu je stále významný. Dodnes je symbolem nonkonformismu, a některé jeho texty, přestože známé, neustále překvapují svou násilnou prozíravostí.

V prosinci 2005 byl zvolen diváckým SMS hlasováním za největšího Belgičana (všech dob) ve stejnojmenné anketě státní televize RTBF.

Dílo

Písňová tvorba

Diskografie:

  • Grand Jacques – 1954
  • Quand On n’a Que l’Amour – 1957
  • Au Printemps – 1958
  • La Valse à Mille Temps – 1959
  • Marieke – 1961
  • Enregistrement Public à l’Olympia 1961 – 1962
  • Les Bourgeois – 1962
  • Enregistrement Public à l’Olympia 1964 – 1964
  • Les Bonbons – 1966
  • Ces Gens-Là – 1966
  • Jacques Brel ’67 – 1967
  • J’arrive – 1968
  • L’Homme de la Mancha – 1968
  • Ne Me Quitte Pas – 1972
  • Brel – 1977

Filmová tvorba

Režie:

  • Franz – 1971, v tomto filmu působil zároveň jako herec
  • Le Far West – 1973, v tomto filmu působil zároveň jako herec

Herec:

  • La Grande Peur de Monsieur Clément – 1956
  • Les Risques du Métier – 1967
  • Můj strýc Benjamin (Mon Oncle Benjamin) – 1969
  • La Bande à Bonnot – 1969
  • Les Assassins de l’Ordre – 1971
  • Mont-Dragon – 1971
  • L’aventure, c’est l’aventure – 1972
  • Le Bar de la Fourche – 1972
  • Dotěrný chlap (L’Emmerdeur) – 1973

Zdroj: Wikipedia.org

Články o Jacques Brel (0)

Všechny články o Jacques Brel (0) »
TOPlist