Vlastimil Brodský

Profil Životopis Fotky (173) Články (2) Fanklub (1) Antifanklub (0)

Fotku nahrál uživatel.

Fandím 1 fanoušek

Nesnáším
0 antifanoušků

Napiš názor 0 názorů

Povolání: Herec

Věk: 81 let

Datum narození: 15.12. 1920

Místo narození: Československo, Ostrava, Hrušov nad Odrou

Datum úmrtí: 20.04.2002

Místo úmrtí: Československo Slunečná u České Lípy

Hodnocení Vlastimil Brodský

Přitažlivost		74% (15 hlasů) 11093.místo
Talent		93% (17 hlasů) 5739.místo
Inteligence		91% (16 hlasů) 5936.místo
Vtipnost		83% (16 hlasů) 9334.místo

Fotky Vlastimil Brodský (173)

Životopis Vlastimil Brodský Upravit životopis

Vlastimil Brodský, přáteli a kolegy zvaný Bróďa (15. prosince 1920 Hrušov nad Odrou [nyní součást Ostravy] – 20. dubna 2002 Slunečná u České Lípy) byl významný český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech (v Národním divadle vystupoval pouze jako host).

Život

V době studia na gymnáziu se s ním rodiče přestěhovali ze Slezska do Prahy. V prosinci roku 1939 složil zkoušky do elévského sboru – soukromé herecké školy E. F. Buriana, založené při jeho slavném divadle D40 . K pedagogům zde kromě Buriana patřila např. Lola Skrbková a Nina Jirsíková. Původně se tu chtěl zlepšit v tanci (uměl stepovat a dokonce vedl i taneční kurs), ale Burian si všiml jeho talentu a doporučil mu dráhu hereckou. V sezóně 1939/1940 se začal Brodský objevovat ve sboru v Burianových hrách, prvním samostatným jevištním projevem bylo pak v D41 vystoupení v Zeyerově Staré historii, kde ztvárnil úspěšně několik osob a předmětů, např. muzikanta, nosiče, okno a zámek . Když nacisté v roce 1941 Buriana zatkli a divadlo zavřeli, chvíli ještě setrval ve zde ustanoveném a Františkem Salzerem vedeném Divadle Na Poříčí, třetí scéně Divadla na Vinohradech , později společně s ostatními spolužáky pomohl rozběhnout pololegální divadlo Větrník. Divadlo sídlilo v letech 1941 – 1944 v Divadélku pro 99 ve výstavní síni U Topičů na Národní třídě, v roce 1944 pak krátce v Ženském klubu v ulici Ve smečkách. Ve Větrníku byli partnery Brodského například Zdeněk Míka, Zdeněk Řehoř, Stella Zázvorková a konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský . Souběžně s působením ve Větrníku hrál i v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V roce 1944 odešel z Větrníku a založil spolu s několika kolegy Pražské divadelní studio, které se však po nezdařené jedné premiéře rozpadlo .

Vrátil se zpět do Větrníku a v květnu 1946 odešel s několika herci do Divadla satiry (tehdy ještě nesídlilo na své pozdější scéně ve Vodičkově ul.), kde působil v sezóně 1946 – 47 a na chvíli se pak ještě vrátil k E. F. Burianovi do divadla D 47.

Zklamán tehdejším uměleckým a politickým směřováním svého mistra , přešel nakonec se skupinou mladých herců (O. Krejča, A. Hegerlíková, Z. Řehoř, Z. Dítě) za Jiřím Frejkou do Divadla na Vinohradech , kde setrval i po Frejkově odchodu a po vzniku Divadla československé armády a byl členem souboru až do roku 1990 a i později zde působil jako stálý host.

V postavách, které ztvárnil, objevoval lidskou obyčejnost, své postavy vystihoval poetickou zkratkou, jeho komika byla označována za neobyčejně lidskou. Býval charakterizován jako typ herce tragikomického .

Od roku 1946 se objevoval pravidelně ve filmu. Spolupracoval např. s Otakarem Vávrou, Martinem Fričem a našel společný umělecký pohled se Zdeňkem Podskalským, v jehož několika filmech se později objevil . Jako jediný český herec získal cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli v německém filmu Jakub lhář, zápornou postavu si zahrál i v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky. V roce 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto.

Jednalo se také o výborného rozhlasového herce, několik desítek let působil v Československém rozhlase jakožto populární skřítek Hajaja, jenž předčítal každý den dětem pohádky na dobrou noc. Na gramofonových deskách vyšly Hajajovy pohádky (vyd. Supraphon), Brodský namluvil také např. postavu Švejka v Osudech dobrého vojáka Švejka (vyd. Ultraphon) nebo Bondyho ve Válce s mloky (vyd. Supraphon).

Z rozvedeného prvního manželství s tenistkou Bíbou Křepelkovou pochází jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželství s herečkou Janou Brejchovou pochází jeho dcera Tereza Brodská, herečka.

Dne 20. dubna 2002 spáchal sebevraždu.

Je po něm pojmenována ulice v Praze.

Ocenění

1967 zasloužilý umělec
1967 Cena Jaroslava Průchy
1975 Národní cena NDR
1975 Stříbrný medvěd na Berlinále
1981 Cena československého rozhlasu
1984 Zlatá nymfa
1988 národní umělec
1997 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v činohře
2001 Medaile Za zásluhy
2001 Český lev
2002 Cena Za mimořádný umělecký přínos světovému filmu-in memoriam

Divadelní role, výběr

1940 D. C. Faltis: Strašidlo cantervillské, Tomáš Alva, D41, režie E.F.Burian
1940 Josef Šmída: Lancelot a Alexandrina, Renaldo, divadélko Větrník, režie Josef Šmída
1941 R. A. Stemmle: Honzík pára, udatný krejčík, Pražské dětské divadlo, režie M. Procházka
1942 J. Mahen: Husa na provázku, Klaun Dvojka, divadélko Větrník, režie J. Šmída
1942 J. Pokorný: Písně Omara Pijáka, titul. role, divadélko Větrník, režie J. Šmída
1943 František Němec, J. Šmída: Sentimentální romance, Matula, divadélko Větrník, režie J. Šmída
1943 G. Raeder, A. Heyduk: Aladin a kouzelná lampa, Mambu, Pražské dětské divadlo, režie Míla Mellanová
1944 J. Mecer, V. Vaňátko: Chlapci z rybářské uličky, Tonda šerif, Nezávislé divadlo, režie V. Vaňátko
1945 A. Suchovo-Kobylin: Smrt Tarelkinova, Raspljujev, divadélko Větrník, režie J. Šmída
1946 Josef Kainar: Akce Aibiš, Velký Aibiš, Divadlo satiry, režie Alfréd Radok
1947 B. Benešová: Věra Lukášová, Jarka Kohout, D48, režie E. F. Burian
1948 E. F. Burian: Není pozdě na štěstí?, D48, režie E.F.Burian
1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Dauphin, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
1949 W.Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hladolet, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
1950 V. Gusev: Sláva, Studěncov, Divadlo čs. armády, režie Otto Haas
1951 Alois Jirásek: Jan Hus, Schadernich, Divadlo čs. armády, režie Otto Haas
1952 S. Vurgun: Východ slunce, Mamulija, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
1953 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Don Juan, Divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
1955 J. K. Tyl: Paličova dcera, Prokop, Ústřední divadlo čs. armády, režie J. Strejček
1957 A. Fadějev: Mladá garda, Serjoža Tulenin, Ústřední divadlo čs.armády, režie Otto Haas a M. Stehlík
1960 Ilja Prachař: Svět kde se nežebrá, Slepánek, Ústřední divadlo čs. armády, režie Jan Škoda
1963 Jaroslav Dietl: Nehoda, Honza, Ústřední divadlo čs. armády, režie František Štěpánek
1963 Jaroslav Hašek, Pavel Kohout: Švejk, Katz, Ústřední divadlo čs. armády, režie Pavel Kohout
1965 A. Wesker: Čtyři roční doby, Adam, Ústřední divadlo čs. armády, režie Václav Hudeček
1966 Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Dr. Pulejo, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
1967 Pavel Kohout: August August, august, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1974 Neil Simon: ...vstupte!, Willie Clark, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek