Vladimír Hirsch

profil
Fotku nahrál uživatel.
Fandím 1 fanoušek
Nesnáším
0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů

Povolání: Zpěvačka, Zpěvák, skladatel, klávesové nástroje, zpěv

Věk: 68 let

Datum narození: 3.07. 1954

Místo narození: Benešov u Prahy

Člen skupiny: Aghiatrias, Skrol, Luminar Ax

Žánry: experimentální , neoklasická , klasická , avantgardní , dark ambient

Hodnocení Vladimír Hirsch

Přitažlivost
70% (3 hlasů) 12031.místo
Talent
75% (4 hlasů) 12698.místo
Inteligence
70% (3 hlasů) 12547.místo
Vtipnost
100% (1 hlasů) 2023.místo

Fotky Vladimír Hirsch (27)

Videoklipy Vladimír Hirsch (20)

Písně Vladimír Hirsch (656)

Všechny písně Vladimír Hirsch (656) »

Diskografie Vladimír Hirsch (27)

Životopis Vladimír Hirsch Upravit životopis

Vladimír Hirsch (*3. července 1954, Benešov u Prahy) je český hudební skladatel a instrumentalista (klávesové nástroje). Je autorem konceptu tzv. "integrované" hudební formy, spojující soudobou vážnou hudbu s hudbou dark-ambientní a industriální. Jeho kompoziční styl je charakterizován polymodální architektonikou a alchymistickou prací se zvukem, využívající především digitální techniky k rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků. Je či byl vedoucí osobností avantgardních projektů Aghiatrias, Skrol, Zygote a dalších.

Životopis a styl

Vladimír Hirsch se narodil Benešově, do 18 let žil v Ledči nad Sázavou a poté se přestěhoval do Prahy, kde dnes žije a tvoří. Komponuje od roku 1973, kdy jako klavírista a varhaník začínal drobnými romantickými a klasicistními skladbami pro tyto nástroje, velmi brzy však opouští tyto pokusy a po dlouhou dobu se věnuje pouze rockovým a jazzovým experimentům v rámci několika formací. Dlouho působil v pražské post-punkové skupině Der Marabu. Po jejím rozpadu založil v roce 1995 soubor Skrol a posléze i několik dalších paralelních projektů (Aghiatrias, Zygote, ad.).

Od roku 1987 se skladatel začíná soustřeďovat též na sólovou produkci. Jeho doménou se stává forma, kde klade důraz na využití potenciálu moderních výrazových prostředků a hledání specifických skladebných postupů. Byl postupně ovlivněn různými skladebnými technikami, především seriální, atonální, mikrotonální, polymodalitou, spektralismem a dalšími. Byl též částečně inspirován tradicemi slovanské klasické hudby 20. století, postupně však vytváří vlastní pracovní model jak v tónorodých principech, tak kompozici a instrumentaci s trvalou snahou o prolomení hranic mezi primárně hudebními a nehudebními prvky a rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků prostřednictvím moderních technologií. Využívá především digitální technikou vytvořené zvukové charakteristiky nástrojů z obsazení klasického orchestru spolu s širokou škálou rozmanitých zdrojů zvuku se snahou dosáhnout organického sepětí zdánlivě odlišných prvků do živého tvaru jejich alchymistickou transformací v homogenní, dále nedělitelnou substanci. Tento princip, nazývaný jím samým "integrovanou hudbou" představuje též metafyzicky ústřední myšlenku tvůrčího konceptu, který spočívá v kolizi a smíření dvou zdánlivě duchovně protilehlých světů uvnitř jedince.

Vladimír Hirsch pravidelně koncertuje jak doma, tak v zahraničí (včetně turné v USA, Německu, Velké Británii a Itálii, kde také publikuje. V roce 2010 byl vydán osmidiskový komplet stěžejních nahrávek jeho souborného díla italským vydavatelstvím Ars Benevola Mater pod názvem "The Assent to Paradoxon". V rámci několika projektů spolupracuje též se zahraničními umělci (Kenji Siratori, Dawn Hermosa, atd.).

Charakteristika tvorby

Spektrum hudby Vladimíra Hirsche obsahuje jak experimentální projekty, tak skladby velmi přísného kompozičního řádu, téměř vždy však konceptuální povahy. "Jde o práci nekonformního individualisty, vykovavšího specifickou estetickou formu, kde jednotícím prvkem je povýtce temná, emočně vypjatá, často až apokalyptická atmosféra v rámci zpracování témat, charakteristických svou metafyzičností, existenciální úzkostí a spiritualitou." (Stephen Ellis)

K jeho nejvýznamnějším pracím patří "Symfonie č. 4" s podtitulem "Snímání z kříže" a její revidovaná, živá verze s názvem "Graue Passion" (Šedé pašije), konceptuální dark ambient-industriální album "Underlying Scapes" (Podzemní krajiny) a rozsáhlá ingresivní kompozice "Contemplatio per nexus". Všechny z nich představují velmi propracované a autentické vyjádření jak všudypřítomného vnitřního hodnotového střetu jedince, tak ilustraci jeho konfrontace s antropocentrickým modelem současné společnosti, s nímž bytostně nesouzní. Toto téma prolíná většinu skladatelovy práce. Jeho jméno je pro zasvěcence industriální a postindustriální scény synonymem pro velmi intenzivní hudbu, plnou sugestivní a bouřlivé atmosféry.

Vybrané skladby

Hirschova tvorba je reprezentována nejen činností jím vedených souborů, ale také rozsáhlou kolekcí sólových prací. Je autorem řady konceptuálních alb, několika symfonií, suit, koncertních a experimentálních skladeb, scénické hudby a mnoha drobnějších kompozic.

  • Synthetics - Themes, op. 17, album experimentálních kompozic elektronické hudby, 1987
  • Symphony no. 1 in E, Op. 20; symfonie pro dva syntezátory. 1988-1989
  • The Ambits Of Material World; cyklus varhanních skladeb, 1990
  • 7 Parts Of Desolation, op. 29; tématický klavírní cyklus, 1986–1991
  • Aion, op. 33; skladba pro varhany, vodní harfu a terénní zvukové záznamy, 1992
  • Simplicity Of Heresy, op. 37; suita pro integrovaný hudební soubor, 1996
  • Nenia, op. 40; experimentální varhanní kompozice, 1996
  • Musik für die Metamorphose, op. 45; scénická hudba pro divadelní přepis povíky Franze Kafky "Proměna", 1997
  • Symphony no. 2 „Defensa“, op. 47; symfonie pro synthezátopry a digitální techniku, 1997
  • Concert industriel pour orgue, op. 49; koncert pro varhany, perkuse a integrovaný soubor, 1997-8, existující ve třech verzích (49a, b, c)
  • Casual Crime, op. 51; nově aranžované skladby pro jazzový kvartet 1977-1998
  • Symphony no. 3 „Brands Of Tyranny, op. 52; symfonie pro integrovaný orchestr, varhany, bicí nástroje a ženský vokál, 1998-9
  • Sense Geometry, op. 54; experimentální elektronicko-industriální kompozice, 1998
  • Dances & Marches, op. 57; suita pro varhany, klavír a integrovaný soubor, 1998
  • Exorcisms, op. 61; suita pro integrovaný soubor, 2000, přepracováno 2006
  • Trigonal Sonata, op. 62; sonáta pro dva klavíry a digitální techniku, 2000
  • Missa armata, op. 64; industriální mše pro integrovaný soubor, 1999-2004, později přepracovaná a přejmenovaná na "Cryptosynaxis"
  • Elegy, op. 65; experimentální skladba pro klavír a "gas-organ" (plynové varhany), 2000
  • Symphony no. 4, “Descent From The Cross (Snímání z kříže)”, op. 67; symfonie pro integrovaný orchestr, sóla a sbor na téma Dostojevského výkladu stejnojmenného obrazu Hanse Holbeina mladšího z oltářního cyklu "Šedé pašije" (Graue Passion); 2001
  • De regionibus liminis, op. 68, ambientně-industriální elektronické album, později přepracované a přejmenované na Underlying Scapes; 2003
  • Hermeneutic cycle", op. 70,cyklus skladeb pro klavír, bicí nástroje, integrovaný soubor a digitální techniku, 2004; přepracováno jako konceptuální album Endoanathymia, 2009–2010
  • Les scènes ardentes, op. 72; konceptuální album, album skladeb pro integrovanou elektroakustickou techniku, 2004
  • Nonterra, op. 73; konceptuální album, suita pro integrovanou techniku, 2005
  • Torment Of Naissance, op. 79, skladba pro integrovanou techniku, konceptuální album, 2007
  • Contemplatio per nexus, op. 77; dvouvětá kompozice pro integrovaný hudební soubor a sólový zpěv na téma, inspirovaná spisem "Teologia spiritualis mystica", zabývající se procesem transformace lidského vědomí v průběhu mystické kontemplace , 2008
  • Tobruk, op. 82, původně soundtrack, později tématické album, 2008
  • Epidemic Mind, op.81, experimentální elektronické (elektroakustické) album, 2008
  • Graue Passion, op. 67b, kompletně revidovaná verze 4.symfonie, 2009
  • Markéta, the daughter of Lazar", op. 85, scénická hudba pro divadelní hru podle novely Vladislava Vančury "Markéta Lazarová", 2009–2010

Zdroj: Wikipedia.org

Články o Vladimír Hirsch (0)

Všechny články o Vladimír Hirsch (0) »
TOPlist