Saša Rašilov st.

profil
Fotku nahrál uživatel.
Fandím 0 fanoušků
Nesnáším
0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů

Povolání: Herec

Věk: 63 let

Datum narození: 6.09. 1891

Místo narození: Praha, Rakousko - Uhersko

Datum úmrtí: 3.05.1955

Místo úmrtí: Praha Československo

Hodnocení Saša Rašilov st.

Přitažlivost
70% (2 hlasů) 12285.místo
Talent
95% (2 hlasů) 4767.místo
Inteligence
97% (3 hlasů) 3524.místo
Vtipnost
95% (2 hlasů) 3836.místo

Fotky Saša Rašilov st. (14)

Životopis Saša Rašilov st. Upravit životopis

Saša Rašilov, vlastním jménem Wenzel Rasch rytíř von Hessen , (6. září 1891 v Praze – 3. května 1955 v Praze) byl český herec – komik, klaun a kabaretiér, děd herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.

Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Otec byl správcem šlechtického kasina v Celetné ulici, zemřel náhle v roce 1901, když bylo Sašovi deset let. V tu dobu již žili jen 3 sourozenci ze dvanácti dětí, které rodina měla . Nejstarší ze synů byl cellistou v orchestru německého divadla v Brně, takže se Saša s matkou odstěhovali do Brna. Brzy se však vrátili do Prahy a žili na pražském Žižkově. Matka však v roce 1909 zemřela. V roce 1909 se Saša vyučil typografem a v letech 1909 až 1914 pracoval v pražských typografických závodech firmy Theodora Venta , .

Z první světové války se vrátil v roce 1916 poté, co úspěšně dokázal nasimulovat závažnou nervovou chorobu a byl superarbitrován (podle svědectví jeho hereckého kolegy Františka Smolíka, který s ním za války sloužil u stejného útvaru) . Po svém návratu do Prahy doby začal vystupovat v různých pražských kabaretech (Varieté v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma). V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molierovy hry, upravené Eduardem Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán z Prasátkova K.H.Hilar , tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech. Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům v souboru. Ale již v roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1.září 1921 se stal řádným členem činohry souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti v roce 1955.

Z vystupování v kabaretu nabyl mnoho praktických hereckých zkušeností, zejména schopnosti improvizovat a navázat kontakt s diváky. Měl pozoruhodnou schopnost osobitě přetvářet klasické divadelní role podle svého naturelu, což ho posléze udělalo velice populárním.

Ještě v době po přijetí do Národního divadla bezplatně vypomáhal ve starožitnictví Emila Bernera v Praze a později se sám stal sběratelem starožitností, především hodin, porcelánu a nábytku, který i sám opravoval . Po návratu z války bydlel na Starém Městě v Železných dveřích, později si koupil houseboat, na kterém několik let bydlel a který nechával kotvit v Podolí nebo u Žofína naproti Národnímu divadlu . Při plavbách po Vltavě si oblíbil Zbraslav a rozhodl se zde pořídit si dům. Aby získal peníze, začal se aktivněji zabývat filmem. V české kinematografii však začal působit už před první světovou válkou v roce 1913 ještě v průkopnických dobách českého němého filmu. Nicméně film jako takový příliš rád neměl, neboť mu zde především scházeli diváci a divadelní publikum.

Byl nejen v divadle, ale i v životě jedním z nejproslulejších bohémských mystifikátorů , srovnávaných v tomto směru např. s Jaroslavem Haškem .

Ocenění

  • 1941 Národní cena
  • 1953 titul zasloužilý umělec

Divadelní role, výběr

  • 1921 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Tulák, (j. h.), Národní divadlo, režie Gustav Schmoranz
  • 1921 Alois Jirásek: Lucerna, Žan, (j. h.), Národní divadlo, režie Gustav Schmoranz
  • 1922 August Strindberg: Královna Kristýna, Kupec Allerts, Národní divadlo, režie K.H.Hilar
  • 1922 F.X.Svoboda: Čekanky, Adjunkt Ptáček, Stavovské divadlo, režie Karel Želenský
  • 1923 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Druhý herec, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1924 Alois Jirásek: Jan Žižka, Jakub, Národní divadlo, režie Vojta Novák
  • 1925 René Fauchois: Mluvící opice, Zizi, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1926 William Shakespeare: Hamlet, Polonius, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
  • 1926 William Shakespeare: Blažena a Beneš, Kalina, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
  • 1926 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Sylvius, Stavovské divadlo, režie K. H. Hilar
  • 1928 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Grumio, Národní divadlo, režie Karel Dostal
  • 1928 Rudolf Medek: Plukovník Švec, Pan Kódl, Národní divadlo, režie Karel Dostal
  • 1929 William Shakespeare: Král Lear, Šašek, Národní divadlo, režie K.H.Hilar
  • 1930 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Kalafuna, Národní divadlo, režie Karel Dostal
  • 1932 Josef Čapek: Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové, Tlustý pradědeček, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
  • 1932 N. V. Gogol: Ženitba, Podkolesin, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
  • 1933 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Klubko, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
  • 1933 J. N. Štěpánek: Čech a Němec, Správce, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
  • 1935 Branislav Nušič: Truchlící pozůstalí, Agaton Arsič, Stavovské divadlo, režie Zvonimír Rogoz
  • 1936 Jaroslav Hilbert: Druhý břeh, Vaněk, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1938 Moliere: Zdravý nemocný, Argan, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
  • 1938 Viktor Dyk: Zmoudření Dona Quijota, Sancho Panza, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1939 J. W. Goethe: Faust, Brander, Národní divadlo, režie Karel Dostal
  • 1943 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Josef Habršperk, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Chrobák, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1947 A. V. Suchovo–Kobylin: Svatba Krečinského, Raspljujev, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
  • 1947 Jean Anouilh: Pozvání na zámek, Messerschmann, Stavovské divadlo, režie František Salzer
  • 1948 N. V. Gogol: Revisor, Hejtman, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
  • 1949 G.B.Shaw: Živnost paní Warrenové, Pastor Samuel Gardner, Tylovo divadlo, režie Vojta Novák
  • 1950 A.N.Ostrovskij: Výnosné místo, Jusov, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
  • 1951 A.P.Čechov: Višňový sad, Piščík, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák
  • 1952 Alois Jirásek: Lucerna, Vrchní, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
  • 1953 Ota Šafránek: Vlastenec, továrník Kanders, Tylovo divadlo, režie František Salzer

Zdroj: Wikipedia.org

Články o Saša Rašilov st. (0)

Všechny články o Saša Rašilov st. (0) »
TOPlist