Mika Häkkinen

Mika Pauli Häkkinen (* 28. září 1968, Vantaa) je finský automobilový závodník a pilot formule 1, přezdívaný Létající Fin.

Ve formuli 1 závodil v sezonách 1991–2001, přičemž v sezóně 1998 a 1999 se stal mistrem světa. Celkem startoval ve 165 velkých cenách, ve kterých 20× zvítězil, 51× stál na stupních vítězů a 26× startoval z pole position.

Kariéra před Formulí 1

V roce 1986 se stal mistrem Finska, Skandinávie a Švédska v motokárách. Pro sezonu 1987 si koupil od krajana JJ Lehta monopost Formule Ford a hned se stal šampionem Finska, Švédska a celé Skandinávie v této juniorské formuli. V roce 1988 vyhrál Evropský šampionát Formule Opel a byl druhý v britské mutaci této série. V roce 1989 přestoupil do britské Formule 3, po neúspěšné sezoně změnil tým a v boji o titul, když vyhrál 9 závodů, porazil krajana Miku Sala. Zároveň se zúčastnil několika závodů v mistrovství Německa a Itálie a dokázal několik velkých cen vyhrát.

Formule 1

V roce 1991 vstoupil do Formule 1 s legendárním týmem Lotus. Nejlepším umístěním bylo 5. místo při Grand Prix San Marina 1991, kde získal své první dva body, se kterými se v celkovém pořadí umístil na 16. pozici. V roce 1992 dosáhl nejvýš na čtvrté místo v Maďarsku a celkově skončil na 8. místě s 11 body.

Společně se svým manažerem, bývalým mistrem světa, Kekem Rosbergem vyjednal přestup do lepšího a spolehlivějšího týmu McLaren, spoléhali na to, že Ayrton Senna zanechá závodění, a když tak neučinil, na mladého Fina zůstalo pouze místo testovacího pilota. Na konci sezony se přece jen dočkal, Američan Michael Andretti se po neúspěšné sezoně rozhodl předčasně vrátit do Indy Cars. Häkkinen se již v prvním závodě v Portugalsku kvalifikoval před trojnásobným mistrem světa a díky tomu mu byla prodloužena smlouva. V Grand Prix Japonska 1993 si třetím místem vyjel své první pódiové umístění. Celkově skončil na 15. místě se 4 body. V sezoně 1994 dojel 5x třetí a při GP Belgie skončil na 2. pozici. Na konci roku byl klasifikován na 4. místě s 26 body.

Sezonou 1995 se se špatným autem protrápil, dvakrát dojel druhý, celkově skončil na 7. místě se 17 body. V Grand Prix Austrálie 1995 si před závodem při těžké havárii způsobil poranění hlavy. V roce 1996 získal 4 třetí místa a byl klasifikován na 5. místě s 31 body. Sezona 1997 byla pro Létajícího Fina průměrná, ale v posledním závodě při Grand Prix Evropy 1997 se dočkal svého prvního vítězného vavřínu v této královské sérii.

Sezonu 1998 zahájil vítězstvím v Austrálii, poté vyhrál ještě sedmkrát a se ziskem rovných 100 bodů si zajistil titul mistra světa. Díky 5 vyhrám v roce 1999 a zisku 76 bodů titul obhájil. V roce 2000 bylo Ferrari silnější než Finův McLaren, a tak se musel Fin spokojit s druhým místem za Schumacherem. V sezoně 2001 jej pronásledovaly technické závady, přesto dokázal dvakrát zvítězit. V hodnocení poháru jezdců skončil s 37 body na 5. místě a oznámil, že si na rok vezme volno. Po roce mimo formuli 1 ukončil závodní činnost.

Kompletní výsledky ve Formuli 1

(Legenda: tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

Kariéra po Formuli 1

Přestože v roce 2002 oznámil konec závodní kariéry, tak se v letech 2005 až 2007 na závodní okruhy vrátil, závodil v německé sérii DTM za tovární tým Mercedesu a celkově vyhrál 3 závody.

Zdroj: Wikipedia.org