Julius Mařák

Julius Eduard Mařák (29. března 1832 Litomyšl – 8. října 1899 Praha) byl český malíř – krajinář, kreslíř a grafik druhé poloviny 19. století.

Život

V letech 1852–53 studoval na pražské akademii u profesora M. Haushofera, poté v letech 1853–55 v Mnichově u profesora L. Rottmanna. Od roku 1858 bydlel ve Vídni, po roce 1887 se přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Jeho žáky byli mj. Antonín Slavíček a František Kaván. Svým působením založil tzv. Mařákovu krajinářskou školu.

Dílo

Mařák se celý život věnoval krajinomalbě. Je také jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě Národního divadla v Praze, kam namaloval slavná místa českých dějin (Říp, Blaník, Vyšehrad atp.). Jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze.

Stylově se jeho dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. Mařák vytvořil stovky kresebných studií v plenéru. Jeho častým námětem byl intimní lesní interiér, který zachycoval romantickým, snivým způsobem. Mařákova barevnost se pohybuje především na škále zemitých hnědí, okrů a zelení, to vše plnoplasticky promodelované světlem a stínem. V pozdějších pracích se projevuje rozvolňování malířského rukopisu, které v mnohém předznamenává impresionistickou tvorbu jeho žáků.

Kresba mu však byla nejen přípravou k malbě, ale také finálním výtvarným projevem. Velké proslusosti dosáhl při práci s uhlem. Už v roce 1868 vytvořil pro pařížské a mnichovské nakladatelství Goupil & Kaeser uhlem kreslené cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby, které se po převodu kreseb grafikem E. Willmannem do podoby rytin staly ve své době evropsky proslulé. Podobný úspěch přinesl i cyklus Lesních samot, opět kreslený uhlem a Willmannem převedený do podoby ocelorytu. Z grafických technik ovládal Mařák techniku leptu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století vytvořil cyklus asi třiceti leptů intenzivně využívajících možnosti šerosvitného účinku, který tato technika nabízí. Mařákovy kresby a grafiky ještě silněji než jeho malby přesně a důsledně zachycují detaily krajiny a lesní vegetace.

Galerie

• Ranní píseň (1877)

• Lesní zátiší (cca 1865)

• Na kraji lesa

• Les

Zdroj: Wikipedia.org