Josef Toufar

profil
Fandím 0 fanoušků
Nesnáším
0 antifanoušků
Napiš názor 0 názorů

Povolání: Ostatní, Český katolický kněz, oběť komunistického pronásledování

Věk: 47 let

Datum narození: 14.07. 1902

Datum úmrtí: 25.02.1950

Hodnocení Josef Toufar

Přitažlivost
45% (2 hlasů) 15613.místo
Talent
55% (2 hlasů) 14946.místo
Inteligence
57% (3 hlasů) 13918.místo
Vtipnost
43% (3 hlasů) 14679.místo

Fotky Josef Toufar (0)

Životopis Josef Toufar Upravit životopis

Josef Toufar (14. července 1902, Arnolec – 25. února 1950, Praha) byl český římskokatolický kněz, oběť komunistického pronásledování katolické církve v Československu.

Pocházel z velké zemědělské rodiny, byl čtvrtým dítětem v pořadí,, jeho rodiče Josef (1865-1927) a Marie (rozená Mokrá, pocházela ze Záborné 1877-1910) měli ještě syny Bohuslava, Vladimíra a Stanislava a dceru Boženu, která byla mladší než Josef. do školy chodil osm let v Arnolci, poté pomáhal až do roku 1922 otci s hospodářstvím. Po návratu z vojny opět pomáhal několik let otci, poté začal studovat gymnázium v Havlíčkově Brodě v letech 1928-1932), později přestoupil na reálku v Chotěboři, kde v roce 1935 odmaturoval. Vstoupil do Biskupského semináře v Hradci Královém a v 29. června 1940 ve věku 38 let byl vysvěcen na kněze. První mši sloužil v Kostele sv. Markéty ve Zhoři dne 5. července téhož roku. Od roku 1940 působil jako kaplan a od roku 1946 jako farář v Zahrádce v Posázaví, 15. dubna 1948 jej přeložili do Číhošti na Havlíčkobrodsku. V roce 1950 byl zatčen a obviněn z vykonstruování Číhošťského zázraku. Zemřel na následky věznění a krutého zacházení.

Číhošťský zázrak

Související informace naleznete v článku Číhošťský zázrak.

V lednu 1950 byl obviněn ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince a 25. prosince 1949 během mše v tamním kostele pohnul půlmetrový krucifix (kříž) na oltáři několikrát ze strany na stranu. Při mši na Boží hod vánoční téhož roku se prý křížek pohnul znovu, jak opět vypovědělo několik věřících. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost StB. Toufar byl 28. ledna 1950 zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Tam byl krutým mučením (bití, elektrický proud a žízeň) postupně přinucen přiznat, že sexuálně zneužíval malé děti (vyšetřování v 90. letech vyloučilo pravdivost těchto obvinění, jazykoví experti navíc dospěli k závěru, že Toufar vůbec nebyl autorem přiznání a pouze podepsal text sepsaný někým jiným) a že skrytě pohyboval křížkem (i zde experti dospěli k závěru, že text sepsal někdo z vyšetřovatelů, navíc rekonstrukce prokázala, že popisované zařízení na pohyb křížku nemohlo fungovat). Pohyb křížku se nepodařilo vysvětlit dodnes: žádný z mechanismů, který StB sestavila či prohlásila za prostředek k pohybování křížkem, podle rekonstrukcí buď nemohl fungovat, nebo by musel být na holém oltáři jasně viditelný.

Úmrtí

25. února 1950 byl Josef Toufar v kritickém zdravotním stavu způsobeném mučením převezen do pražského státního sanatoria, kde vzápětí zemřel. Do úmrtního listu musel podle pozdějšího vyšetřování lékař na příkaz StB zapsat jako důvod smrti pouze prasklý žaludeční vřed a vynechat jasné stopy mučení. O 18 let později se při vyšetřování smrti Josefa Toufara vyjádřil MUDr. František Mauer takto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“.

Josef Toufar je pohřben v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích pod falešným jménem J. Zouhar, příbuzným byla jeho smrt oznámena až po čtyřech letech. Vedoucí vyšetřovatelského týmu, který Toufara umučil k smrti, Ladislav Mácha, byl zpočátku potrestán jen stranickou důtkou (spíše za neúspěch než za samotnou smrt vězně). V roce 1968 byl soudem osvobozen, protože se mu nepodařilo prokázat přímo vraždu a zneužití pravomocí bylo podle tehdejších zákonů promlčeno. V roce 1998 byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně (nepodařilo se prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí, přestože byla podle expertů vysoce pravděpodobná, ani úmyslné pozdní poskytnutí pomoci). V roce 1999 odvolací soud změnil trest na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil.

Film o čihošťském zázraku

Komunistické orgány nechaly na téma čihošťského zázraku natočit propagandistický snímek Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení [1] [2], který měl katolickou církev usvědčit z podvodu a zinscenování zázraku. Měl v něm hrát i sám Josef Toufar, ale protože na první natáčení dorazil díky mučení ve strašném stavu a nehodlal spolupracovat a před dalším pokusem zemřel, zhostil se jeho role známý žalobce z politických procesů, prokurátor Karel Čížek. Snímek se velice krátce vysílal v kinech (mimo Čihošť a její okolí, kdy se autoři obávali, že by byl snadno prohlédnut), ovšem jeho účinek byl přesně opačný, neboť byl natolik špatně udělaný, že přesvědčil o zinscenování tohoto případu ze strany státní moci i řadu z těch, kteří v ni předtím nevěřili. Film točil prominentní komunistický režisér Přemysl Freiman (otec herečky Veroniky Freimanové). Dalším propagandistickým dílem podobného typu byla kniha Vladimíra Hodače Čihošťský zázrak.

Téma čihošťského zázraku a jeho vyšetřování beletristickou formou s udáním pozměněných jmen zpracovává Josef Škvorecký v knize Mirákl (1972). O Toufarově případu natočil Jaroslav Polišenský televizní film In nomine patris.

Zajímavosti

Pamětní deska připomínající osud tohoto kněze byla odhalena v Číhošti již v roce 1990.

K stému výročí jeho narození v roce 2002 vydala Česká pošta sérii 8000 ks příležitostných dopisnic v nominální hodnotě 5,40 Kč s portrétem Josefa Toufara s přípiskem „100. výročí narození faráře Josefa Toufara, oběti proticírkevních represí.“

Zdroj: Wikipedia.org

Články o Josef Toufar (0)

Všechny články o Josef Toufar (0) »
TOPlist