Inka Zemánková

Inka Zemánková, rozená Inéz Koníčková (14. srpna 1915, Praha, Rakousko-Uhersko – 23. května 2000, Praha, Česká republika) byla významná česká swingová zpěvačka.

Dětství

Inka Zemánková se narodila se v Praze. Kolem jejího data narození vznikly určité pochyby, především z důvodu že sama Inka používala doklady s datem narození 1925. Dále se objevuje datum 1922 a 1915, podrobnosti lze nalézt v knize Inka Zemánková. Ve dvou letech jí zemřel otec na souchotiny. Na čas ji vychovávala teta a později se s matkou odstěhovali do Pardubic a do Hradce Králové. Zde se krátce učila hrát na klavír. Další stěhování Inku přivedlo do Bratislavy. Svojí kariéru zde započala v baletu Slovenského národního divadla u Ely Fuchsové. Po matčině smrti se jí jako sirotka ujímá rodinná přítelkyně po níž si Inka změnila jméno na Zemánková a stěhuje se do Prahy.

Hvězdné období

Začátkem roku 1938 začíná spolupráce s orchestrem Bobka Bryena s kterým absolvuje turné ve Zlíně. Následuje spolupráce s Blue Music Karla Slavíka, s orchestrem Karla Vlacha, příležitostně s Melody Boys R.A. Dvorského a s orchestrem Jaroslava Maliny.

První desku Ráda zpívám hot nahrává 3.8.1939 s Karlem Vlachem u společnosti Ultraphon. O Inku se začíná zajímat i film, ale veškeré její naděje překazí německá okupace. Přesto si ale v některých filmech zahrála, většinou to byla role zpěvačky. Ve filmu Martina Friče Hotel Modrá hvězda poprvé zazněla píseň Slunečnice, která se stala tehdejším šlágrem. Pomalu se stává nejlepší zpěvačkou 40. let.

Koncem války absolvuje nucené turné pro české totálně nasazené dělníky. 20. dubna 1944 se provdala za Václava Holuba.

Po roce 1945 vystupuje s orchestrem Ladislava Habarta v paláci Fénix.

Zákaz veřejného vystupování

Po únoru 1948 komustická strana postupně začíná kontrolovat veškeré dění v zemi a s ním i hudbu. Po vzoru sovětských soudruhů (Tichon Nikolajevič Chrennikov) vzniká Hudební a artistická ústředna (HAÚ), která je pod přímým vlivem KSČ a která má zajistit kontrolu nad umělci.

HAÚ padesátých letech Ince Zemánkové nejprve omezila činnost (pod podmínkou, že koncerty bude zahajovat lidovými písněmi) a později ji definitivně zakázála. Na jejím zákazu se pravděpodobně aktivně podílel Dušan Havlíček, tehdejší pracovník HAÚ.

Krátce po té se Inka Zemánková odstěhovala z Prahy a živila se jako traktoristka. Po roce 1960 ještě dostala angažmá v Polsku, Švýcarsku, Německu a ve Francii. Po celý zbytek života se aktivně snažila udržet si pěveckou kondici.

V roce 1984 se podruhé provdala. Inka zemřela v roce 2000 krátce po smrti svého druhého manžela.

Inka Zemánková přinesla nové prvky do českého jazzového zpěvu. Používala swingové frázovaní i za cenu prohřešků vůči výslovnosti, její projev byl mnohem uvolněnější než bylo v té době obvyklé. Rovněž používala scat.

Nejznámější písně

• Slunečnice (s orchestrem S. E. Nováčka a kvartetem Lišáci)
• Dívka k rytmu zrozená
• Ráda zpívám hot

Filmové herecké role

• Hotel Modrá hvězda, (1941) — zpěvačka
• Rukavička (1941) — zpěvačka
• Okénko do nebe (1940) — zpěvačka

Zdroj: Wikipedia.org