František Soukup

JUDr. František Soukup (22. srpna 1871, Kamenná Lhota – 11. listopadu 1940, Praha) byl český sociálně-demokratický politik, novinář a publicista, povoláním právník. Jednalo se o jednoho z pěti mužů 28. října.

Biografie

Začátkem 90. let 19. století byl účastníkem pokrokového hnutí, se kterým se ale rozešel a od roku 1896 byl členem a funkcionářem sociálně demokratické strany a redaktorem jejího deníku Právo lidu. Tuto funkci si podržel relativně velmi dlouho. Od roku 1904 až do roku 1938 zastával funkci zástupce Českoslovanské, později Československé sociálně demokratické strany. Ještě před válkou byl Soukup zvolen poslancem říšské rady. Za první světové války pak byl účastníkem domácího odboje, členem předsednictva a jednatelem Národního výboru Československého a jedním z organizátorů převratu dne 28. října 1918.

V první československé vládě (vláda Karla Kramáře) Soukup zasedl v letech 1918-1919 jako ministr spravedlnosti Československa. Od roku 1918 do roku 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V letech 1920-1929 byl místopředsedou a v letech 1929-1939 předsedou horní komory československého parlamentu. V senátu zasedal do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím, koncem roku 1938, přestoupil do klubu nově zřízené Národní strany práce.

Reprezentoval československé sociální demokraty v exekutivě mezinárodního socialistického hnutí (Socialistická dělnická internacionála). V letech 1926-1939 byl předsedou organizace Národní rada československá.

Soukupova politická kariéra skončila se zánikem první republiky. Za druhé republiky byl zklamán z postoje socialistických stran v západní Evropě k Československu a inicioval vystoupení sociální demokracie ze Socialistické dělnické internacionály. Po německé okupaci byl ihned zatčen gestapem v Kolíně, ale zanedlouho byl propuštěn. Opětovně byl uvězněn v září 1939 v rámci Akce Albrecht der Erste. Nyní již v nacistickém vězení strávil několik měsíců. Po opakovaných intervencích Emila Háchy a Aloise Eliáše byl propuštěn, ale na následky podlomeného zdraví krátce nato zemřel.

Vládní kariéra

• Ministr spravedlnosti Československa od 14. listopadu 1918 do 8. července 1919

Zdroj: Wikipedia.org