Japonsko má nového cisára. Naruhito sa v Tokiu pri slávnostnom ceremoniáli zaviazal plniť úlohu symbolu štátu. Na obrade bolo približne dvetisíc hostí z takmer dvesto krajín sveta. Viac o cisárovi a j ...
Len 14 spomedzi 333 slovenských kandidátov do Európskeho parlamentu (EP) bolo ochotných zverejniť svoj majetok. Agentúru SITA o tom informoval František Pauliny z Aliancie Fair-play. Aliancia vyzvala ...
František Paul (28. dubna 1898, Pardubice – 8. listopadu 1976, Plzeň) byl český herec, zpěvák-tenorista, režisér, libretista, překladatel a hudebník (klavírista, varhaník a divadelní kapelník), manžel herečky Evy Šenkové a otec herečky Jany Paulové.
S uměleckou činností začínal ještě jako gymnaziální student, kdy se učil hrát na klavír i na varhany, kromě toho také ochotnicky hrál divadlo. V 6. třídě gymnázia (v sextě) v roce 1916 ze studií zběhl a odešel hrát a zpívat k soukromým kočovným divadelním společnostem, kde působil až do roku 1919. Poté působil jako herec a zpěvák v několika oblastních divadlech (Plzeň, České Budějovice a Ostrava). V první polovině 30. let 20. století začal hrát na různých operetních v Praze a v Brně. Po válce byl 7 let šéfem operety v Olomouci, od roku 1954 působil v Hudebním divadle v Karlíně, kde nejen hrál a zpíval, ale pracoval zde zejména jako divadelní režisér.
Kromě toho šlo i o výrazného slovního komika a klauna s dobrou mimikou, který se dobře uplatnil i v českém filmu, kde si bezmála za 40 let postupně zahrál několik desítek rolí, těžiště jeho filmové tvorby však spadá zejména do 30. a 40. let 20. století, od 50. let se před kamerou objevoval víceméně sporadicky. Před filmovou kamerou se objevil poprvé v roce 1933 ve snímku U svatého Antoníčka, naposledy pak v roce 1972 ve filmu Akce Bororo.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK