Fanda Mrázek

Fanda Mrázek, rodným jménem František Mrázek (22. srpna 1903, Praha – 13. října 1970 tamtéž) byl český herec-komik, písničkář, textař, libretista, spisovatel a zpěvák, jehož velká popularita vrcholila ve 30. letech. 20. století.

Byl vyučený tiskař a zpočátku také toto povolání vykonával v uměleckém závodě Jana Štence, nicméně už tehdy při svém zaměstnání vystupoval amatérsky nebo poloprofesionálně v různých pražských zábavních podnicích. Napočátku 20. let se plně zprofesionalizoval a po krátkém působení v Ostravě již natrvalo zakotvil v rodné Praze.

Šlo o velmi známého operetního, kabaretního a estrádního umělce, který často vystupoval zejména v bulvárně laděných operetách, muzikálových revuích a kabaretních skečích. Vyznačoval se svéráznou jadrnou lidovou dikcí i velmi osobitým přímočaře laděným plebejským humorem.

Své uplatnění našel i v českosovenském filmu, významnější filmové role získal před 2. světovou válkou v dobách své největší popularity, ve většině předválečných filmů i zpíval. Mezi jeho největší filmové role té doby patří postava detektiva Ferdinanda Brázdy z hudební komedie Pepina Rejholcová z roku 1932. Další velkou filmovou roli pak ztvárnil ve veselohře Strýček z Ameriky z roku 1933. Oba snímky ale nebyly dobře přijaty tehdejší dobovou filmovou kritikou.

Během 2. světové války ve filmu prakticky téměř vůbec nevystupoval, po 2. světové válce se ale jednalo pouze a výhradně o role malé či epizodní.

U filmu začínal ještě na konci éry němého filmu v roce 1930 ve snímku Černý plamen (film byl dodatečně ozvučen – zde poprvé také zpíval) režiséra Miroslava Josefa Krňanského.

Svoji poslední filmovou roli ztvárnil v roce 1959 ve snímku Pět z milionu, zahrál si i v prvním československém televizním seriálu Rodina Bláhova. Během svého života vystupovat zhruba v 60 hraných filmech a 1 televizním seriálu, zahrál si v několika rozhlasových hrách. Mnoho jeho písniček bylo vydáno na gramofonových deskách. Jde o autora dvou románů.

Působiště

• kabaret Montmartre
• Tylovo divadlo (1922–1924)
• Švandovo divadlo (1924–1925)
• smíchovská Aréna (1925–1934)
• Malá opereta
• kabaret Modrý velbloud (1934–1935) – jeho vlastní podnik
• karlínské Divadlo Varieté (1935–1936)
• Tylovo divadlo v Nuslích (dnešní Divadlo Na Fidlovačce) později přejmenováno na Hudební divadlo v Nuslích (1936 – 1962)
• časté účinkování na zájezdových estrádách

Zdroj: Wikipedia.org