Alfons Mucha

Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl český malíř a designér období secese. Otec spisovatele Jiřího Muchy.

Stal se známým téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů. Jeho životní dílo je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval osmnáct let. Krom toho se také zasloužil spolu s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou o obnovení svobodného zednářství v Československu.

Biografie

Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy a jeho manželky Amálie rozené Malé. Měl dvě vlastní sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v petrovském chlapeckém sboru. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici.

Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský - Brioschi – Burghardt. Poté odešel do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof, Emín nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou. V roce 1885 odešel na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 byl pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře došlo roku 1894, když získal objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.

Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se toužil vrátit do Česka. Stal se autorem prvních poštovních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.

Mucha se stal známým jako umělec užitého umění, kromě plakátů tvořil návrhy vinět na láhve, čokolády, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (Le Pater, 1899), navrhoval české známky (mimo jiné vytvořil grafickou předlohu k první československé poštovní známce) i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově.

Alfons Mucha byl také dobrým fotografem, který své snímky využíval jako předlohu při své malířské tvorbě, jeho snímky se tak kompozičně velmi podobají jeho slavným obrazům. Muchova dokumentace z cest z Ruska, z období před Říjnovou revolucí, tvořila důležité podklady právě pro cyklus Slovanská epopej. Když dostal od komisaře pařížské Světové výstavy v roce 1900 za úkol vyzdobit pavilon Bosny a Hercegoviny, vypravil se s fotoaparátem na Balkán a až poté začal malovat obří dekorativní panel (panó), které bylo dominantou vídeňské expozice. Je považován za zakladatele české školy klasického fotografického aktu. Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.

Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Pochován je na hřbitově na Vyšehradě.

Amálie Malá

Amálie Malá se narodila 5. srpna 1822 v Budišově u Třebíče v rodině mlynáře Tomáše Malého. Po matce Alžbětě Malé (roz. Ratkowské) byla polské krve. Tato krásná, zbožná, vzdělaná a sečtělá žena se zájmem o výtvarné umění byla vychovatelkou ve vídeňské šlechtické rodině. Ve Vídni žila do sedmatřiceti let. Po návratu na Moravu se provdala za vdovce, vinaře a soudního zaměstnance Ondřeje Muchu, s nímž měla 3 děti: syna Alfonse a dcery Andělu a Annu.

Díla

• divadelní plakát Gismonda (1894-95),
• divadelní plakát Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896),
• divadelní plakát Lorenzaccio (1896),
• barevný kalendář Biscuits Lefevre-Utile (okolo 1897)
• divadelní plakát Médea (Medee) (1898),
• divadelní plakát Samaritánka (La Samaritaine),
• divadelní plakát Tosca (La Tosca) (1899),
• divadelní plakát Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899).
• plakát Zvěrokruh - La Plume (okolo 1896)
• návrh dózy na oplatky - Lefevre Utile Gaufrettes Vanille (okolo 1910)
• návrh interiéru Primátorského salonku v Obecním domě v Praze
• návrh klenotnictví Fouquet pro George Fouqueta v Paříži
• návrh pavilonu Bosny a Hercegoviny pro Všeobecnou výstavu v Paříži v roce 1900
• návrh vitráže okna v Nové arcibiskupské (Horově) kapli katedrály sv. Víta (1931) v Praze - Slovanští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj, sponzorovala banka Slavie
• soubor velkoformátových obrazů Slovanská epopej

Pojmenováno po něm

Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.

Zdroj: Wikipedia.org