William-Adolphe Bouguereau (30. listopadu 1825 – 19. srpna 1905) byl francouzský akademický malíř období realismu.
Život
William-Adolphe Bouguereau se narodil v La Rochelle. Jeho otec sice příliš nechtěl, aby jeho syn stal malířem, ale jeho matka a strýc s jeho zálibou plně souhlasili. S jejich podporou se mladý Bouguereau mohl stát studentem pařížské L´École des Beaux arts. Tam studoval u Françoise Picota. Po čtyřech letech kromě různých jiných vyznamenání získal v r. 1850 Prix de Rome, tím mohl studovat v Itálii Raffaela, Andrea del Sarto, ale také Jacquese-Louise Davida a Jeana-Dominique Ingrese. Ten významně ovlivnil detailní podstatu Bouguereauova díla. Od té doby se jeho obrazy vystavovaly na každoročních salonech, kde se staly velkou podívanou. V 60. letech 19. století namaloval také mnoho žánrových scén. V r. 1876 byl jmenován členem institutu, v r. 1888] profesorem na L´École des Beaux arts. Když mu bylo 74 let, oženil se s malířkou z New Hampshire Elisabeth Gardnerovou. Na konci jeho života začala jeho díla v důsledku nástupu modernismu u veřejnosti ztrácet na ceně.
William-Adolphe Bouguereau byl klidný a společensky nenáročný člověk, který často a rád chodil do přírody, nebo se rád bavil s přáteli, kteří ho měli ve velké oblibě i když Degas žertem nazýval jeho malbu „bouguereauté“. Bouguereau měl přísný disciplinovaný styl, který je patrný zejména na malbě Zrození Venuše, která se vedle verze Cabanelovy stala jakýmsi doslova „symbolem akademismu 19. ... Celý text »
William-Adolphe Bouguereau (30. listopadu 1825 – 19. srpna 1905) byl francouzský akademický malíř období realismu.
Život
William-Adolphe Bouguereau se narodil v La Rochelle. Jeho otec sice příliš nechtěl, aby jeho syn stal malířem, ale jeho matka a strýc s jeho zálibou plně souhlasili. S jejich podporou se mladý Bouguereau mohl stát studentem pařížské L´École des Beaux arts. Tam studoval u Françoise Picota. Po čtyřech letech kromě různých jiných vyznamenání získal v r. 1850 Prix de Rome, tím mohl studovat v Itálii Raffaela, Andrea del Sarto, ale také Jacquese-Louise Davida a Jeana-Dominique Ingrese. Ten významně ovlivnil detailní podstatu Bouguereauova díla. Od té doby se jeho obrazy vystavovaly na každoročních salonech, kde se staly velkou podívanou. V 60. letech 19. století namaloval také mnoho žánrových scén. V r. 1876 byl jmenován členem institutu, v r. 1888] profesorem na L´École des Beaux arts. Když mu bylo 74 let, oženil se s malířkou z New Hampshire Elisabeth Gardnerovou. Na konci jeho života začala jeho díla v důsledku nástupu modernismu u veřejnosti ztrácet na ceně.
William-Adolphe Bouguereau byl klidný a společensky nenáročný člověk, který často a rád chodil do přírody, nebo se rád bavil s přáteli, kteří ho měli ve velké oblibě i když Degas žertem nazýval jeho malbu „bouguereauté“. Bouguereau měl přísný disciplinovaný styl, který je patrný zejména na malbě Zrození Venuše, která se vedle verze Cabanelovy stala jakýmsi doslova „symbolem akademismu 19. století“. Bouguereau ovšem maloval nejen mytologické malby, nýbrž i scény jako Mladá pastýřka která zobrazuje mladou dívku pasoucí ovce. Bouguereau zemřel r. 1905 v La Rochelle.
Dílo
Bouguereau maloval různé kompozice především s námětem mytologie,náboženství či historie.Často také maloval ženy (např.jako Venuše ,nebo madony.Zabýval se však také různými žánrovými motivy a maloval i portréty.Jeho nejoblíbenějším malířem byl Raffael ,jehož díla v mládí často kopíroval a studoval.Pro Bouguereauův styl je příznačná přesná linka,důkladná kresba a lokální barva.Bouguereau nijak nepodporoval rozvoj malířství,zejména v lidských postavách.Nakonec jeho sláva upadla souběžně s rozvojem impresionismu.Od r.1920 nebyl téměř uváděn v encyklopediích a po druhé světové válce byl uváděn jako akademický představitel nejhoršího formalismu.Jeho sláva se dočkala určitého oživení až v 80.letech 20.století.
Jméno
Bouguereauovo plné jméno se uvádí různě; některé zdroje uvádějí William-Adolphe Bouguereau (nejčastěji používané převážně ve Francii, ale i ve světě), zatímco jiné píší Adolphe William Bouguereau (méně, ale přesto často používaná možnost). Sám umělec své práce podepisoval nejdříve William Bouguereau, později a častěji „W.Bouguereau.datum“ nebo „W-BOVGVEREAV-datum“.
Výběr z díla
Dante a Vergilius v pekle, 1850
Portrét Geneviève Bouguereau, 1850
Portrét Eugéna Bouguereau, 1850
Portrét Amelie Dufaud Bouguereau, 1850
Portrét Monsieura M.,1850
Bratrská láska, 1851
Arion na mořském koni, 1855
Bakchantka na pantheru, 1855
Dobročinnost, 1859
Mladá herečka, 1865
Tanec muz, 1856,GalerieOrsay,Paříž
Ráj, 1858
Tobiáš dává sbohem svému otci, 1860
Mladá žena kontemplující nad objetím svých dětí, 1861
Orestes pronásledován Eryniemi, 1862
Tanec muz, 1856,GalerieOrsay,Paříž
Ráj, 1858
Tobiáš dává sbohem svému otci, 1860
Mladá žena kontemplující nad objetím svých dětí, 1861
Orestes pronásledován Eryniemi, 1862
Polévka, 1865
První lásky, 1866
Samotná ve světě, (po r.1867)
Čerstvé pomeranče, 1868
Šijící žena, 1869
Koupající se dívka, 1870
Italka, 1871
Malí zlodějíčci, 1872
Nymfy, 1873
Homér a jeho průvodce, 1874
Amorek, 1875
Návrat ze sklizně, 1878
Nymphaeum, 1878
Cikánka, 1879
Zrození Venuše, 1879,Orsay,Paříž
Mademoiselle Elisabeth Gardner, 1879
Bičování Krista v chrámě, 1880,Musée de La Rochelle
Mladá dívka bránící se Erotovi, 1880
Pokušení, 1880
Lískové oříšky, 1882
Večerní nálady, 1882
Den, 1883
Noc, 1883
Země, 1884
Autoportrét, 1886
Bratr a sestra, 1886
Jaro, 1886
První truchlení, 1888
Pastýřka, 1888
Malá pastýřka, 1889
Amor a Psyche, 1889
Mladá šijící žena, 1889
První polibek, 1890
La Bohémienne, 1890
Rozbitý džbán, 1891
U fontány, 1891
Invaze kupidů, 1892
Mládí, 1893
Únos Psýché, 1895
Milosrdenství, 1897
Iréne, 1897
Inspirace, 1898
Žalozpěv, 1899
Dívka držící citrony, 1899
Mailice (Bakchantka), 1899
Panna Maria s anděly, 1900,Musée Petit Palais,Paříž
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
