Vendelín Budil

Vendelín Budil (19. října 1847 Praha – 26. března 1928 Plzeň) byl český herec, režisér, divadelní historik a překladatel.

Narodil se v Praze, v Malé Karlově ulici. Studoval německou nižší reálku u sv. Jakuba a vyšší českou reálku v Panské ulici, kterou ukončil v roce 1865 . Již jako student zkoušel své herecké umění v letech 1865 – 1866 s Antonínem Puldou na ochotnických jevištích v Sakrabonce, na Rohanském ostrově, ve Vršovicích a na Smíchově. V roce 1866 se pokoušel neúspěšně uplatnit u ředitele Pavla Švandy ze Semčic v Plzni. Chodil pak na hodiny herectví k Františku Ferdinandu Šamberkovi. Angažmá získal až v roce 1867 u ředitele J. E.  Kramuela, vydržel zde však jen jeden rok. V letech 1867 až 1869 hrál v Prozatímním divadle. Následně přešel do společnosti ředitele Švandy ze Semčic a hrál s ním v aréně v Pštrosce, ve Smíchovské aréně, v Novoměstském divadle a v Karlíně (U města Lipska). Působil zde až do roku 1880. Po dalším neúspěšném pokusu o angažmá v Prozatímním divadle hrál v letech 1881 – 1887 u společnosti ředitele Jana Pištěka na Královských Vinohradech.

V letech 1888 – 1900 řídil vlastní velmi úspěšnou divadelní společnost, zahajující 2.června 1888 v aréně v Plzni, v městských sadech na "Obcizně" . V 90.letech 19.století byla jeho společnost nejlepším činoherním tělesem po Národním divadle v Praze . Společnost hostovala v roce 1897 jako vůbec jediná z venkovských společností v pražském Národním divadle s dramatizací románu F.E.Hodgson–Burnettové Malý lord. V titulní roli vystoupila Budilova malá dcera Anna. Od září 1901 do března 1902 byl opět angažován u ředitele Pištěka. Od března 1902 do roku 1912 řídil nové Městské divadlo v Plzni. Jeho nejproslulejší rolí byl Král Lear od Shakespeara, kterou nastudoval opakovaně v letech 1878, 1885 a 1904. K dalším významným rolím patřil Richard III. (1902) a Rostandův Cyrano z Bergeracu (1902). Po pracovním úrazu byl v roce 1912 penzionován. Nadále však hostoval jak v Plzni, tak v Praze. Od roku 1910 byl předsedou Svazu českých divadelních ředitelů, v roce 1918 členem slavnostního výboru pro jubilejní oslavy Národního divadla. Při této příležitosti zde i 3x pohostinksky vystoupil v cyklu českých her.

Při příležitosti oslav nedožitých stých narozenin byl jmenován v roce 1947 in memoriam čestným členem Národního divadla v Praze . Jeho potomci, dcera Anna Steimarová, vnučka Jiřina Steimarová, pravnuk Jiří Kodet, pravnučka Evelyna Steimarová a prapravnučky Barbora Kodetová, Vendula Prager-Rytířová a Anna Polívková se stali také herci.

Za svůj život nastudoval 1275 rolí. Jeho podobizna v úloze krále Leara visí v Shakespearově domě ve Strattfordu jako pocta Anglie tomuto vynikajícímu českému herci .

Jsou po něm pojmenovány ulice v Praze a Plzni.

Zdroj: Wikipedia.org