Výběrové řízení a žádný zájemce. V lepším případě je u poloviny z nich jen jeden uchazeč. Práce ředitele netáhne. Ve vedení menších škol jsou často pedagogy, ekonomy i správci budov v jednom. „I ředit ...
V pěstírnách na Mendelově univerzitě v Brně roste léčebné konopí. Rostliny, v Česku geneticky unikátní, tam zkoumají ve sterilních podmínkách a nikdo „zvenku“ nesmí vědět, kolik jich je. „Máme několik ...
Pedagog Václav Trojan se na webu Neviditelný pes rozhodl učinit přítrž všem spekulacím a pořádně to těm sluníčkářům vytmavit. Islamofobie je přece oprávněná, xenofobie se definuje jinak a fašismus je ...
06.01.2016Médium: ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
Václav Trojan (* 24. dubna 1907 Plzeň – 5. července 1983 Praha) byl český hudební skladatel a hudební pedagog.
Životopis
Jako syn fotografa si v sobě vypěstoval cit pro vazbu hudby s konkrétním prostředím. V letech 1918 - 1919 byl vokalistou v Křižovnickém klášteře v Praze . Souběžným studiem varhanní hry u B. A. Wiedermanna, dirigování u Otakara Ostrčila a skladby u Jaroslava Křičky na konzervatoři a později u Vítězslava Nováka na mistrovské škole vyspěl v umělce všestranného uplatnění. Učil hudbě, instrumentoval skladby druhých, hrál k tanci i poslechu, komponoval jazzovou hudbu a získával zkušenosti praktického hudebníka.
Práce s dětmi v Divadle Míly Melanové ho inspirovala ke vzniku dětské opery Kolotoč. Jejím dějem prostupuje touha dětí po prožitku jímavých příhod v různých světadílech. V opeře plné nefalšovaného humoru osvědčil skladatel bohatý umělecký fond i smysl pro modernost hudby při zachovávání její srozumitelnosti. V roce 1937 přijal místo hudebního režiséra v Československém rozhlasu a pro potřeby vysílání komponoval kantáty a pásma lidových písní, které za okupace posilovaly národní vědomí.
Tíhl k dramatickým žánrům hudby. Pro Národní divadlo zkomponoval hudbu k Tylově Strakonickému dudákovi a Klicperově Zlému jelenu a pro Divadlo Urania hudbu k Shakespearově hře Sen noci svatojánské. Velké obliby dosáhla jeho hra se zpěvy Paní Marjánka, matka pluku. Zkušeností se scénickou hudbou využil při tvorbě baletní pantomimy Sen noci svatojánské. Hudební báseň na lidové motivy Zlatá brána byla podkladem pro jevištní zpracovávání folklórních scén. Podle libretisty Karla Plicky touto branou „vstupujeme v bájný svět, v němž příroda ještě žila v lidech, kteří měli básnivou duši a čisté, okouzlené srdce“.
V animovaném filmu úzce spolupracoval s režisérem Jiřím Trnkou.
Byl stále umělecky aktivní až do své smrti v roce 1983, kdy zemřel na náhlou zástavu srdce.
Nejznámější díla
Zlý jelen
Strakonický dudák
Sen noci svatojánské
Zlatá brána
Sinfonietta armoniosa
Rozmarné variace
Concertino pro sólovou trubku
Paní Marjánka
Divertimento pro dechový kvintet
Noneto favoloso
Pozdrav Boženě Němcové
Klavírní trio
Román s basou
Broučci – hudba k divadelní hře na motivy stejnojmenné knihy Jana Karafiáta
Filmová hudba
Bajaja
Staré pověsti české
Osudy dobrého vojáka Švejka
Špalíček
Zasadil dědek řepu
Vodníkův mlýn
Žabák
1948 Císařův slavík
1951 Paní Marjánka, matka pluku
1966 Poslední růže od Casanovy
Ocenění
Mercurio d’Oro
CIDALC
Písně
seznam není úplný
Bílý měsíc - text písně: František Hrubín
Láska a sen - text písně: František Hrubín
Měsíčku, hlídej - text písně: František Hrubín
1950 al 1951 Kdybych já uměl psát básně - text písně: Jan Werich
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK