Byla krásná, měla talent, ale také smůlu. Když se dostala před kameru, byly karty mezi prvorepublikové ženské herecké hvězdy už v podstatě rozdané. Zahrála si sice po boku Adiny Mandlové (†81), a to h ...
V mládí byla Světla Svozilová (†63) jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček, kterou milovali i Voskovec s Werichem. Později její rysy zkřivila zloba, mindráky a závislost na alkoholu. Ten b ...
V mládí byla Světla Svozilová (†63) jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček, kterou milovali i Voskovec s Werichem. Později její rysy zkřivila zloba, mindráky a závislost na alkoholu. Ten b ...
Světla Svozilová, vlastním jménem Světlana Svozilová (* 13. listopadu 1906 Brno – 25. února 1970 Praha) byla česká herečka.
Pocházela z rodiny politika Josefa Svozila. Po maturitě na gymnáziu studovala od roku 1922 na pražské konzervatoři, po jejím absolutoriu hrála nejprve v Gamzově uměleckém souboru, od roku 1924 do roku 1930 také působila v Osvobozeném divadle, poté přešla do Divadla Vlasty Buriana, do Nového divadla a do Městských divadlech pražských. Od roku 1940 prakticky až do svého odchodu do důchodu v roce 1968 byla stálou členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech . Její jméno bylo spojeno s nepěknou kauzou okolo její herecké kolegyně herečky Jiřiny Štěpničkové, pro kterou po roce 1948 ještě s několika dalšími hereckými kolegy měla požadovat trest smrti . Usnesení z příslušné schůze se však nikdy nenašlo, neboť stranický i odborářský archiv divadla se po Listopadu 1989 ztratil .
V roce 1966 obdržela titul zasloužilá umělkyně. Po odchodu do důchodu po smrti svého manžela propadla alkoholismu, zemřela na následky zranění, které si přivodila v alkoholovém opojení na schodech v domě, kde bydlela.
K filmu ji přivedl vlastně její někdejší zaměstnavatel Vlasta Burian. Zejména před 2. světovou válkou a během války ztvárnila celou řadu vedlejších či epizodních filmových rolí, hlavní role se jí vyhýbaly.
Divadelní role, výběr
1937 František Langer: Dvaasedmdesátka, Julča, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
Světla Svozilová, vlastním jménem Světlana Svozilová (* 13. listopadu 1906 Brno – 25. února 1970 Praha) byla česká herečka.
Pocházela z rodiny politika Josefa Svozila. Po maturitě na gymnáziu studovala od roku 1922 na pražské konzervatoři, po jejím absolutoriu hrála nejprve v Gamzově uměleckém souboru, od roku 1924 do roku 1930 také působila v Osvobozeném divadle, poté přešla do Divadla Vlasty Buriana, do Nového divadla a do Městských divadlech pražských. Od roku 1940 prakticky až do svého odchodu do důchodu v roce 1968 byla stálou členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech . Její jméno bylo spojeno s nepěknou kauzou okolo její herecké kolegyně herečky Jiřiny Štěpničkové, pro kterou po roce 1948 ještě s několika dalšími hereckými kolegy měla požadovat trest smrti . Usnesení z příslušné schůze se však nikdy nenašlo, neboť stranický i odborářský archiv divadla se po Listopadu 1989 ztratil .
V roce 1966 obdržela titul zasloužilá umělkyně. Po odchodu do důchodu po smrti svého manžela propadla alkoholismu, zemřela na následky zranění, které si přivodila v alkoholovém opojení na schodech v domě, kde bydlela.
K filmu ji přivedl vlastně její někdejší zaměstnavatel Vlasta Burian. Zejména před 2. světovou válkou a během války ztvárnila celou řadu vedlejších či epizodních filmových rolí, hlavní role se jí vyhýbaly.
Divadelní role, výběr
1937 František Langer: Dvaasedmdesátka, Julča, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
1955 Miloslav Stehlík: Nositelé řádu, Frgalová, Divadlo čs.armády
1957 F. Goodrichová, A. Hackett: Deník Anny Frankové, Petronela von Daanová, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Strejček
0dkazy
Reference
↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 310, ISBN 978-80-200-1502-0
↑ Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 190–1, ISBN 978-80-239-9603-6
↑ Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 216–7
Literatura
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 310, 369, 465, ISBN 978-80-200-1502-0
Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 216–7
Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 138
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 6, 19, 28, 46, 67–8, 224–5
Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 55, 83, 88, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 83, 87, ISBN 80-7309-351-0
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 190–1, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
http://www.csfd.cz/herec/1345-svozilova-svetla/ Česká filmová databáze
http://www.kinobox.cz/cfn/osoba/21997 České filmové nebe
http://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/fotoalbum/galerie/galerie---ceske-herecky/2022 Fotoportrét na serveru Rozkvetlé konvalinky
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
