Štěpán Urban (4. října 1913 v Bořanovicích - 4. května 1974 v Praze) byl profesor konzervatoře, pedagog, skladatel a esperantský básník a novelista.
Kytarový virtuóz, hudební pedagog, hudební skladatel, zakladatel kytarové třídy na pražské konzervatoři, astrolog, antroposof, esperantský básník a spisovatel.
Vytvořil českou klasickou školu na kytaru, která se opírá o četné pedagogické a umělecké publikace či série odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí. V cizině, ale i ve své zemi, je dodnes kladena za vzor moderní pedagogiky. Kytarové školy vycházející v mnohatisícových nákladech dokazují, že soustavně plní poslání moderní pedagogiky. Patří k nim zejména Přípravná škola hry na kytaru, Cesta k umělecké hře na kytaru, Kytarový soubor, Improvizujeme na kytaru, Na kytaru bez not, ale i mnohé další instruktivní práce. Štěpán Urban tak připravil cestu mladé generaci na poli sólistiky i v publikační činnosti. Na konzervatoři ho navštěvovaly četné zahraniční delegace, které s ním posléze udržovaly čilou odbornou korespondenci. Po vzoru jeho pražské třídy se zařizovalo mnoho dalších škol – v Holandsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Itálii. Římská konzervatoř vybudovala svou třídu plně podle pražské. Italský tisk I´ecco della Musica v této souvislosti uvedl doslova: „Vysoká škola Štěpána Urbana“.
Rozsáhlou kompoziční tvorbu Štěpána Urbana uvádí početné mezinárodní antologie: Kytarové skladby, Sólové skladby pro klavír, Skladby pro zpěv a klavír, Scénická hudba, Skladby ... Celý text »
Štěpán Urban (4. října 1913 v Bořanovicích - 4. května 1974 v Praze) byl profesor konzervatoře, pedagog, skladatel a esperantský básník a novelista.
Kytarový virtuóz, hudební pedagog, hudební skladatel, zakladatel kytarové třídy na pražské konzervatoři, astrolog, antroposof, esperantský básník a spisovatel.
Vytvořil českou klasickou školu na kytaru, která se opírá o četné pedagogické a umělecké publikace či série odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí. V cizině, ale i ve své zemi, je dodnes kladena za vzor moderní pedagogiky. Kytarové školy vycházející v mnohatisícových nákladech dokazují, že soustavně plní poslání moderní pedagogiky. Patří k nim zejména Přípravná škola hry na kytaru, Cesta k umělecké hře na kytaru, Kytarový soubor, Improvizujeme na kytaru, Na kytaru bez not, ale i mnohé další instruktivní práce. Štěpán Urban tak připravil cestu mladé generaci na poli sólistiky i v publikační činnosti. Na konzervatoři ho navštěvovaly četné zahraniční delegace, které s ním posléze udržovaly čilou odbornou korespondenci. Po vzoru jeho pražské třídy se zařizovalo mnoho dalších škol – v Holandsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Itálii. Římská konzervatoř vybudovala svou třídu plně podle pražské. Italský tisk I´ecco della Musica v této souvislosti uvedl doslova: „Vysoká škola Štěpána Urbana“.
Rozsáhlou kompoziční tvorbu Štěpána Urbana uvádí početné mezinárodní antologie: Kytarové skladby, Sólové skladby pro klavír, Skladby pro zpěv a klavír, Scénická hudba, Skladby pro symfonicky orchestr, Kytarové úpravy. Početné skladby pro sólovou kytaru obsahují veškeré moderní možnosti nástrojové techniky i barevnosti tónu a na světových soutěžích získaly několik prestižních cen. Například za čtyři sólové skladby "Miniatures" byla Štěpánovi Urbanovi v mezinárodní soutěži Rádio-televize-Paříž udělena první cena. Mezi jeho žáky, dnes profesory hudby, patří i proslulý kytarový virtuóz Štěpán Rak, který v roce 1982 založil na pražské Hudební akademii múzických umění kytarové oddělení, čímž realizoval přání svého profesora. Štěpán Urban se v mladším věku věnoval koncertní činnosti: „Hrál skladby z repertoáru André Segovii s virtuózní technikou a pronikavou hudebností“…, „Hrál, a tu zajímavý pohled do auditoria, ticho, zbožné naslouchání až do závěrečného akordu.“ Chystané, a s největší pravděpodobností veleúspěšné, turné Štěpána Urbana po Evropě znemožnila válka. Poté nabídl své služby Československému rozhlasu, kde pak působil několik let. Spolupracoval s režiséry jako byl A. Pek, J. Trojan či doktor Somr, doprovázel řadu pěvců – K. Leise, M. Budilovou a mnoho dalších. Navíc ve válečné době pořádal umělecké zájezdy se známými hereckými osobnostmi – Karlem Högerem, Vlastou Fabiánovou, Marií Burešovou či Jiřinou Štěpničkovou. Tyto literárně-hudební večery získaly velmi pozitivní ohlas po celé republice a pro své publikum se staly doslova požitkem.
Štěpán Urban byl však mnohostranně nadaný umělec. Krom hudby se intenzívně věnoval i psaní. V oblasti literární činnosti spodoboval své idey v mezinárodním jazyku – esperantu, a stal se uznávaným autorem. Jeho próza i poezie byla publikována v mnoha zemích, kupříkladu kniha vtipných, satirických veršů pod názvem „Nova Esopo“ vyšla roce 1961 na exotických Kanárských ostrovech. Publikoval však i celou řadu filozofických či něžných, lyrických povídek, u kterých nejeden odborník zalitoval, že nejsou psány v některém světovém jazyce: „Štěpán Urban dovede mistrně skloubit sen a realitu, škoda, že jeho kouzelné povídky nevycházejí v angličtině.“ I v literární tvorbě, která je uvedena v několika mezinárodních antologiích, získal mnoho významných ocenění a zařadil se tak k předním esperantským spisovatelům. Velice přínosné jsou také jeho esperantské písně na texty slavných světových básníků, které se s úspěchem uváděly třeba v Holandsku, Rusku, Anglii, na Kubě i v dalších zemích.
Štěpán Urban, talentovaný umělec obdařený charismatem duchovního člověka, je však především zakladatelem české kytarové klasické školy, je jejím skladatelem a významným pedagogem. Více autobiografických podrobností o jeho osobnosti možno nalézt v knize "Kytara má láska“, kterou napsala jeho druhá manželka Jaroslava Urbanová a někdejší žák Štěpán Rak.
Zvukový záznam ze skladeb Štěpána Urbana natočil na CD koncertní virtuóz
Martin Mysliveček, absolvent brněnské konzervatoře a Vysoké hudební školy Franze Liszta ve Výmaru.
Dílo
Muzikologické práce
- Abeceda hudby. Obecná hudební nauka ( 1944)
- Na kytaru bez not (řada vydání)
- O kytaře. Dějiny, vývoj, význam nástroje (1944)
- Přípravná škola hry na kytaru; melodie, akordy, písně s doprovodem sólové kytary
Zvukový záznam
Vlastní dílo v esperantu
- La sorcxisto (1954. V publikaci: 33 rakontoj: p. 203)
- Nova Ezopo (Nový Ezop, 1961, 127 str.)
- La forlasita gitaro / Tragedio sur la kajo. (Opuštěná kytara / Tragedie na nástupišti, 1989. V publikaci: Trezoro: la Esperanta novelarto; str. 419 - 426, svazek 1)
- Guto (1991. V publikaci: Nova Esperanta krestomatio, str. 427)
V rukopisech
- Taglibro de Esperantisto (Deník esperantisty)
- Don Q de l' Espero (Don Q naděje)
- Kolumbiado (Kolumbiáda - satyry)
- La Sercxado (Hledání, básnický cyklus)
- Hirtaj Kantoj (Ježaté písně)
- Tra l' Pordotruo (Klíčovou dírkou)
- Rondeloj (Rondely)
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
