Nová výstava o operní pěvkyni Soně Červené k jejím nedožitým 100. narozeninám mapuje život slavné divy od jejích významných předků přes začátky na divadelních prknech, emigraci až po návrat do vlasti ...
Přesně v den, kdy by slavná operní pěvkyně a herečka Soňa Červená oslavila své sté narozeniny, uctilo Národní divadlo její památku odhalením busty ve Státní opeře. Dcera známého prvorepublikového kaba ...
Operní pěvkyně světového věhlasu, proslulá Carmen své generace a v posledních letech života dáma s nevyčerpatelným elánem a chutí do života. To byla Soňa Červená. Měla velmi bohatý život, kterému se n ...
PRAHA - Svetoznáma mezzosopranistka a príležitostná herečka Soňa Červená zomrela vo veku neuveriteľných 97 rokov. O čo viac sa jej darilo v kariére, o to smutnejšie to mala v súkromí. Túžila po dieťat ...
Vo veku 97 rokov dnes v Prahe zomrela herečka a operná speváčka Soňa Červená. Po svojej emigrácii z totalitného Československa v 60. rokoch spievala vo významných svetových operných domoch. ...
Soňa Červená (* 9. září 1925 Praha) je česká herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka, dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a Žofie Veselíkové; pravnučka známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františeka Červeného.
Život
První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán. Poté se rozhodla věnovat opeře. Tři roky působila v Janáčkově divadle v Brně. Poté v roce 1959 přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul "komorní pěvkyně" (Kammersängerin). Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156 krát.
V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i česká StB, která na ni vedla osobní svazek č. 10324 již od roku 1951. Emigrovala posledním otevřeným přechodem z východního Berlína 4. ledna 1962.
Po emigraci zpívala v operách v Západním Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Dortmundu, Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurt nad Mohanemu, Norimberku, Stuttgartu, Vídni a San Franciscu. Druhý titul "komorní pěvkyně" jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích Verdiovských (Azucena v opeře Trubadúr, Ulrika v opeře Maškarní ples, Amneris v opeře Aida), Wagnerovských (Brangäne v opeře Tristan a Isolda) a Straussovských (Herodias v opeře Salome) a Klytaimnéstra v opeře Elektra). Významnou složkou byly role v operách Leoše Janáčka Její pastorkyňa, Káťa Kabanová) a cyklus písní Zápisník zmizelého. Vystoupila mi v řadě dalších rolí skladatelů 20. století, jako byli Alban Berg, Igor Stravinskij, Benjamin Britten, Hans Werner Henze, Gian Carlo Menotti, Luigi Nono a György Ligeti. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka v divadle Thalia v Hamburku. Zde spolupracovala mimo jiné s osobnostmi jako režisér Robert Wilson nebo hudebníci Tom Waits a Lou Reed.
Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti a dodnes stále aktivně vystupuje. Mimořádný ohlas měla opera Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude... (premiéra 8. dubna 2008), kde hrála postavu Milady Horákové. Filmový záznam opery byl pořízen režisérem Janem Hřebejkem.
V roce 2004 obdržela cenu Thálie jako zvláštní cenu kolegia, 6. ledna 2011 jí na prknech Stavovského divadla udělil ministr kultury Jiří Besser medaili Artis Bohemiae Amicis.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK