Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl český komunistický politik, dlouholetý člen ÚV Komunistické strany Československa a generální tajemník KSČ (1945–1951). Popraven v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Mládí
Narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku, v rodině židovského obchodníka, která netrpěla chudobou. Absolvoval gymnázium v Plzni. Hned po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály. V roce 1921 se od Československé sociálně demokratické strany dělnické odtrhlo tvrdé levicové jádro a vytvořilo Komunistickou stranu Československa. Slánský se stal členem strany již v roce 1921. V roce 1929 na 5. sjezdu KSČ získalo moc stalinistické jádro kolem Klementa Gottwalda. Stranu opustila velká část zakládajících členů a následné volby skončily pro KSČ výraznou ztrátou. Avšak Slánskému se tak otevřela cesta k moci a velice rychle začal stoupat ve stranických funkcích nahoru.
V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění ČSR za KSČ. V poslanecké sněmovně zasedal až do rozpuštění komunistické strany v prosinci 1938.
Druhá světová válka
Po podepsání zabrání Sudet nacistickým Německem v roce 1938 kvůli svému židovskému původu okamžitě opustil vlast a odjel do Moskvy. Celá jeho rodina byla odvezena do ghetta v Terezíně. Nikdo se živý nevrátil. Jediný, kdo ze Slánského rodiny přežil válku, byl jeho bratr Richard, který přes válku ž... Celý text »
Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl český komunistický politik, dlouholetý člen ÚV Komunistické strany Československa a generální tajemník KSČ (1945–1951). Popraven v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Mládí
Narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku, v rodině židovského obchodníka, která netrpěla chudobou. Absolvoval gymnázium v Plzni. Hned po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály. V roce 1921 se od Československé sociálně demokratické strany dělnické odtrhlo tvrdé levicové jádro a vytvořilo Komunistickou stranu Československa. Slánský se stal členem strany již v roce 1921. V roce 1929 na 5. sjezdu KSČ získalo moc stalinistické jádro kolem Klementa Gottwalda. Stranu opustila velká část zakládajících členů a následné volby skončily pro KSČ výraznou ztrátou. Avšak Slánskému se tak otevřela cesta k moci a velice rychle začal stoupat ve stranických funkcích nahoru.
V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění ČSR za KSČ. V poslanecké sněmovně zasedal až do rozpuštění komunistické strany v prosinci 1938.
Druhá světová válka
Po podepsání zabrání Sudet nacistickým Německem v roce 1938 kvůli svému židovskému původu okamžitě opustil vlast a odjel do Moskvy. Celá jeho rodina byla odvezena do ghetta v Terezíně. Nikdo se živý nevrátil. Jediný, kdo ze Slánského rodiny přežil válku, byl jeho bratr Richard, který přes válku žil v Londýně.
Slánský po svém příjezdu do Moskvy začal pracovat ve vysílání Moskevského rozhlasu pro Československo. V letech 1941-1942 prožil německý útok na Moskvu. V této době se seznámil s mnoha mocnými komunistickými hodnostáři i s brutalitou, která zde panovala. V roce 1943 byla v Moskvě unesena jeho dcera Naděžda. Dodnes se neví, proč se tak stalo, ale panují názory, že jej komunisté chtěli mít v šachu. S jistotou je známo pouze to, že už nikdy svou dceru neviděl. Za Slovenského národního povstání v roce 1944 byl letecky dopraven z Moskvy na letiště Tri Duby na Slovensku. Spolu s Janem Švermou působil ve štábu povstalců jako komunistický delegát.
Poválečné období
Po válce v roce 1945 se stal generálním tajemníkem KSČ, tuto funkci vykonával až do roku 1951. Po Klementu Gottwaldovi byl nejmocnějším mužem strany. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za komunisty. Ve volbách roku 1948 se stal za KSČ poslancem Národního shromáždění zvoleným ve volebním kraji Plzeň. Zde setrval do své smrti rezignace v listopadu 1951. Pak ho jako náhradník vystřídal Josef Kestler.
Během únorového převratu v roce 1948 převzala KSČ veškerou moc v zemi a eliminovala opozici. Slánský sám byl jeden z hlavních organizátorů komunistického teroru. V roce 1951 ještě v období září - listopad zastával post náměstka vlády (vicepremiéra) ve vládě Antonína Zápotockého. Pak jeho kariéra nabrala strmý pád.
Slánského proces
- Podrobnější informace naleznete v článku Proces se Slánským.
Po neúspěšném pokusu SSSR zasahovat do politiky nově vzniklého Izraele zaujal SSSR a potažmo celý východní blok pro-arabskou a antisionistickou politiku. Tento fakt ovlivnil výběr obžalovaných v tzv. "Procesu se Slánským".
Dne 23. listopadu 1951 v pozdních večerních hodinách byl Slánský zadržen a předán do ruzyňské věznice. Dožadoval se setkání s Gottwaldem, ale nebylo mu vyhověno. Proto se koncem ledna 1952 pokusil oběsit. O neúspěšnou sebevraždu se pokusil ještě jednou, když hlavou narážel o topení. Celkově bylo obžalováno v procesu 14 lidí, většinou vysoce postavených členů KSČ. Drtivá většina byla židovského původu (např. London, Hajdů, Löbl, Margolius, Simone, Fischl a samozřejmě Slánský). Všichni věznění se museli naučit nazpaměť výpověď, kterou před soudem doslova zopakovali. Hlavním žalobcem tohoto největšího vykonstruovaného procesu v českých dějinách byl Josef Urválek; Slánského advokátem se stal Vladimír Bartoš, který byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Slánský byl obžalován z špionáže, velezrady, sabotáže a z prozrazení vojenského tajemství. Ke všem obviněním se přiznal, přiznání však bylo vynucené mučením. Celkově bylo odsouzeno ke smrti oběšením 11 z celkových 14 obžalovaných. Žádost o milost byla prezidentem Gottwaldem odmítnuta. Rudolf Slánský byl se všemi ostatními odsouzenými popraven oběšením 3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Zpopelněni byli v lednu 1953, a jejich popel byl údajně vysypán na silnici někde severně od Prahy.
Soud Rudolfa Slánského rehabilitoval v roce 1963, KSČ v roce 1968.
Zajímavost
Slánského syn Rudolf Slánský mladší byl aktivní disident, signatář Charty 77. Po Sametové revoluci byl československým velvyslancem v Rusku a do roku 2004 českým velvyslancem na Slovensku. Slánského dcera Marta byla manželkou Vladimíra Železného.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
