Před sedmdesáti lety, 28. února 1954, zemřel ve věznici v Leopoldově někdejší předseda československé vlády Rudolf Beran. Politik agrární strany, který se vládního kormidla chopil v roce 1938 po mnich ...
Vrchní soud v Praze oznámil znovuotevření případu z roku 1947. Hlavními aktéry v něm byli generál Jan Syrový (†82) a bývalý premiér Rudolf Beran (†67). Ti byli Národním soudem uznáni vinnými a odsouz ...
15. března 1939 byl předsedou vlády Rudolf Beran. Podporoval domácí protinacistický odboj a Němci ho za to odsoudili k 10 letům žaláře. Pozoruhodné, či snad spíš příznačné, je, že poválečný českoslove ...
Rudolf Beran se stal předsedou agrárníků po hegemonovi prvorepublikové politiky Antonínu Švehlovi. Jeho formátu však nikdy nedosáhl a vlastně ani dosáhnout nemohl. Situace, za které se stal prvním m ...
Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice – 28. července 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda.
Život
Rudolf Beran vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích. Od roku 1906 působil v Praze v sekretariátu agrární strany a od roku 1909 byl tajemníkem agrárního dorostu.
Již v roce 1915 se stal generálním tajemníkem strany. Po vzniku samostatného státu zasedl v Národním shromáždění, kde byl poslancem až do roku 1939. V letech 1918 – 1933 byl Beran ústředním tajemníkem strany, kde se osvědčil a pomohl rozšířit síť místních organizací strany a organizací s agrárníky úzce spjatými. V roce 1933 se stal Rudolf Beran místopředsedou strany a v roce 1935 dokonce jejím předsedou. Ve své straně patřil mezi odpůrce politiky Hradu a v roce 1935 se neúspěšně snažil zabránit volbě Eduarda Beneše československým prezidentem a spolu se stranami takzvaného Prosincového bloku prosadit kandidáta pravicového.
Po přijetí Mnichovského diktátu se stal v obtížné situaci druhé republiky Rudolf Beran jedním z nejvýznamnějších představitelů země. Výrazně se angažoval při vzniku Strany národní jednoty, která sjednotila všechny české nelevicové strany a část národních socialistů, podílel se na výběru a následné volbě Emila Háchy za prezidenta republiky a především byl od 1. prosince 1938 předsedou česko-slovenské vlády.
Po okupaci země zůstal ještě krátký čas v čele vlády, ale již na konci dubna 1939 by vystřídán Aloisem Eliášem (který byl později popraven). V té době odešel do ústraní na svůj statek v Pracejovicích, o jehož hospodářství se i během své aktivní politické kariéry vždy staral. Během té doby udržoval kontakty s představiteli českého odboje a odboj i finančně podporoval. V červnu 1941 byl Beran zatčen Gestapem a v dubnu 1942 v Berlíně odsouzen k 10 letům vězení a finančnímu trestu za napomáhání k velezradě. V prosinci 1943 byl však z vězení propuštěn.
Krátce po konci druhé světové války, dne 19. května 1945, byl Rudolf Beran zatčen a v dubnu 1947 v zmanipulovaném politickém procesu odsouzen ke dvaceti letům vězení a propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost. Zemřel v roce 1954 ve věznici Leopoldov.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK