Robert Fico

Doc. JUDr. Robert Fico, CSc. (* 15. září 1964 Topoľčany) je slovenský politik. Je zakladatelem strany SMER a jejím prvním předsedou. V letech 2006-2010 byl předseda vlády SR. V současnosti poslanec Národní rady Slovenské republiky za stranu SMER - sociálna demokracia.

Život

V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a získal titul JUDr. V roce 1992 získal titul CSc. Od absolvování školy až do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994-2000 působil jako agent pro zastupování SR před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva, kde mimo jiné obhajoval i nedemokratické kroky vlády z volebního období 1994 - 1998.

Politická činnost

V roce 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS). Poprvé byl zvolen poslancem v roce 1992 za Stranu demokratickej ľavice. Od té doby je nepřetržitě poslancem Národní rady SR. Postupně se stal nejpopulárnějším politikem SDĽ. Po volbách, v kterých SDĽ ztratila velkou část podle průzkumů očekávaných hlasů, z postu předsedy strany odstoupil Peter Weiss a za svého nástupce označil právě 31-letého Roberta Fica. Avšak pár hodin před začátkem sjezdu Robert Fico svou kandidaturu stáhl ve prospěch Ľubomíra Fogaše, bývalého kolegy z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Proč to udělal, není dodnes známo.

Založení strany SMER

Po volbách v roce 1998 vznikala široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico však začal vystupovat proti koalici se stranou SMK s odůvodněním, že se strana pokouší otvírat problematiku Benešových dekretů. Oproti jeho názorům se do dnešní doby právní situace ohledně Benešových dekretů na Slovensku nezměnila. Později v roce 1998 se dostal do konfliktu s vlastní stranou SDĽ. SDĽ vytvořila spolu se Slovenskou demokratickou koalíciou a Stranou maďarskej koalície koaliční vládu. Tehdy byl nejpopulárnějším politikem strany a získal ve volbách nejvíce preferenčních hlasů ze členů strany SDĽ. Podle názoru politických analytiků očekával, že strana ocení jeho význam a počítal se jmenováním na ministra, nebo s funkcí generálního prokurátora (nesplňoval však věkovou hranici, která by mu umožnila tento post zastávat). To se však nestalo a rozhodl se z SDĽ a koalice odejít. V prosinci 1999 pak založil novou politickou stranu, kterou nazval SMER. Později kritizoval poslance, kteří odešli ze svých stran, třebaže sám opustil stranu, díky které se dostal do parlamentu. Podle oficiálního stanoviska strany SMER, Robert Fico „vyvodil své rozhodnutí opustit řady vládní koalice a koaliční Strany demokratickej ľavice a založit novou politickou stranu na základě osobního, hlubokého nesouhlasu a zklamání z obsahu a stylu politiky, kterou po volbách v roce 1998 realizovala tzv. vláda změny“

Strana SMER se hned po svém založení snažila působit jako alternativa jak vůči tehdejší vládní koalici, tak i opozici. Ještě v tom stejném volebním období (1998-2002) přidala do svého názvu přídavek „tretia cesta“. Podle tvrzení představitelů strany se tím strana zadefinovala jako „strana moderního progresivního středolevého politického proudu, typu britských Labouristů nebo německé SPD“. Sám Fico prohlásil, že „Není důležité, zda je kočka černá nebo bílá, ale zda chytá myši“.

S odstupem času se ukázal krok Roberta Fica jako velmi dobrý a předvídavý. Preference SMERu postupně rostly, naopak preference SDĽ klesaly. Nakonec se vládní strana SDĽ v nejbližších volbách ani nedostala do parlamentu a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem.

Integrace levicových stran

V roce 2004 se mu podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi - jeho bývalá mateřská strana SDĽ, Sociálnodemokratická alternatíva (SDA) (další strana vzniklá odštěpením z SDĽ) a Sociálnodemokratická strana Slovenska (SDSS, strana s dlouholetou tradicí na Slovensku, ale se zanedbatelným politickým vlivem) - uznaly, že nemají šanci na přežití na slovenské politické scéně a souhlasili s integrací se SMERem. Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim 2004 a od 1. ledna 2005 SDĽ, SDA a SDSS zanikly a SMER změnil název na „SMER - sociálna demokracia“. Paradoxně tak slovenskou levici sjednocoval ten, kdo ji v roce 1999 rozbíjel. Nejvýznamnější politický zisk pro SMER z této integrace nebyl ani tak v zisku nových voličů, jako spíše v zisku značky sociální demokracie.

Volební období 2002-2006

V roce 2002 byl opět zvolen poslancem NR SR. Stal se členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. Jeho strana SMER se stala se ziskem 13,6 % třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku za HZDS a SDKÚ a obsadila 25 poslaneckých křesel v NR SR. Takový výsledek je možné pro stranu, která se poprvé účastní voleb, považovat za velký úspěch. Naproti tomu byl pro SMER zklamáním, protože průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu o mnoho lepší výsledek. Straně se po volbách nepodařilo dostat do vlády a tak zůstala v opozici. Před volbami prohlásil, že „Jestli SMER nebude úspěšný a nedosáhne svého cíle, to znamená být při sestavování vlády a dostat do kabinetu i celkové politiky co nejvíc lidí, Robert Fico z politiky odejde“. Třebaže SMER takto neuspěl, z politiky neodešel.

Během celého volebního období SMER soupeřil s HZDS o vedoucí postavení v opozici. V soupeření o slovenské voliče opozice však slavil SMER úspěch. V průzkumech veřejného mínění předstihla strana do té doby nejpopulárnější stranu HZDS a od roku 2004 si udržuje stabilně první místo s preferencemi lehce pod 30 %. Stejně tak dlouhodobě vede v průzkumech veřejného mínění žebříček popularity slovenských politiků s velkým náskokem před prezidentem Ivanem Gašparovičem a Vladimírem Mečiarem.

Volební vítězství

Parlamentní volby 2006

Související informace naleznete v článku Parlamentní volby na Slovensku 2006.

V červnu 2006 SMER-SD vyhrál parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů a utvořil vládní koalici s ĽS-HZDS Vladimíra Mečiara a SNS Jána Sloty. Obě zmiňované strany tvořily v období 1994-1998 koaliční vládu a byly kritizovány za jejich nedemokratický styl vlády.

Vláda Roberta Fica

Související informace naleznete v článku Vláda Roberta Fica.

Podle koaliční smlouvy se předsedou vlády stal Robert Fico a koaliční strany si rozdělily ministerstva v poměru SMER : SNS : ĽS-HZDS — 11 : 3 : 2, podle poměrného výsledku voleb. Nacionální SNS získala ministerstvo školství, dále výstavby a regionálního rozvoje a ministerstvo životního prostředí, ĽS-HZDS ministerstva zemědělství a spravedlnosti. Z důvodu kontroverzní minulé vlády Mečiara a Slotu, byli za ministri jmenováni členové koaličních stran. Předsedové působili celé volební období jako poslanci NR SR, vládu řídili z koaliční rady.

Koalice podle předvolebního příslibu zrušila placení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Plánovala přehodnotit i další hospodářské a sociální reformy po předešlé Dzurindově vládě. Dotkla se více národnostních otázek, když řešila spor o dvoujazyčných zeměpisných názvech v maďarčině, nebo schválila zákon o pozbytí státního občanství SR při získaní občanství jiného.

Robert Fico musel během vládního období řešit sporné otázky s oběma koaličními partnery. Mečiarova ĽS-HZDS požadovala zrušení Speciálního soudu SR. Soud byl nakonec zrušen Ústavním soudem SR, ale jeho působnost převzal Specializovaný trestní soud SR, kterého vznik Fico prosadil v zkráceném konání v parlamentu společně s opozicí. Slotova SNS definitivně ztratila ministerstvo životního prostředí pro kauzu netransparentního prodeje emisních kvót.

Parlamentní volby 2010

Související informace naleznete v článku Parlamentní volby na Slovensku 2010.

I když ve volbách v červnu 2010 zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 % (oproti minulým volbám si tak strana polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí SDKÚ-DS), nebyl Fico schopen sestavit koaliční vládu. Prezident Ivan Gašparovič následně sestavením vlády pověřil Ivetu Radičovou z SDKÚ-DS, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.

Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany.

Zdroj: Wikipedia.org