Reinhold Messner (* 17. září 1944) je italský, německy mluvící horolezec, cestovatel a spisovatel. Mimo jiné je prvním horolezcem, který zdolal všech 14 osmitisícovek, jako první zdolal Mount Everest bez použití kyslíku a jako první provedl na Mount Everest kompletní sólovýstup bez lan.
Kromě výstupů na vrcholy je známý i svými pěšími výpravami – prošel napříč Antarktidou, Grónskem a pouštěmi Taklamakan a Gobi. Neúspěšně se pokoušel přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady.
Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny. V letech 1999–2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené.
Založil skupinu muzeí věnovaných horám (Messner Mountain Museum).
Život
Reinhold Messner se narodil v Brixenu, vyrůstal v údolí Villnöss v Jižním Tyrolsku. Tuto oblast získala sice po první světové válce Itálie na úkor Rakouska, většina obyvatel včetně Messnera však mluvila německy.
Reinhold se narodil jako druhé z devíti dětí, měl jednoho staršího a šest mladších bratrů a jednu sestru. Jeho otec pracoval jako venkovský učitel, na živobytí si přivydělával ještě chovem králíků a slepic. Mladý Reinhold musel brzy pomáhat s pracemi na farmě, již od dětství také rád lezl po okolních kopcích. V pouhých pěti letech mu otec vysvětloval základy lezení při výstupu na horu Sass Rigais. Ve dvanácti letech podnikl se svým otcem první obtížnější lezeckou túru ve východní stěně Malé Fermedy (stupeň obtížnosti 3). Později lezl hlavně se svým o ... Celý text »
Reinhold Messner (* 17. září 1944) je italský, německy mluvící horolezec, cestovatel a spisovatel. Mimo jiné je prvním horolezcem, který zdolal všech 14 osmitisícovek, jako první zdolal Mount Everest bez použití kyslíku a jako první provedl na Mount Everest kompletní sólovýstup bez lan.
Kromě výstupů na vrcholy je známý i svými pěšími výpravami – prošel napříč Antarktidou, Grónskem a pouštěmi Taklamakan a Gobi. Neúspěšně se pokoušel přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady.
Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny. V letech 1999–2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené.
Založil skupinu muzeí věnovaných horám (Messner Mountain Museum).
Život
Reinhold Messner se narodil v Brixenu, vyrůstal v údolí Villnöss v Jižním Tyrolsku. Tuto oblast získala sice po první světové válce Itálie na úkor Rakouska, většina obyvatel včetně Messnera však mluvila německy.
Reinhold se narodil jako druhé z devíti dětí, měl jednoho staršího a šest mladších bratrů a jednu sestru. Jeho otec pracoval jako venkovský učitel, na živobytí si přivydělával ještě chovem králíků a slepic. Mladý Reinhold musel brzy pomáhat s pracemi na farmě, již od dětství také rád lezl po okolních kopcích. V pouhých pěti letech mu otec vysvětloval základy lezení při výstupu na horu Sass Rigais. Ve dvanácti letech podnikl se svým otcem první obtížnější lezeckou túru ve východní stěně Malé Fermedy (stupeň obtížnosti 3). Později lezl hlavně se svým o dva roky mladším bratrem Güntherem, s nímž od roku 1964 podnikl v Alpách řadu obtížných prvovýstupů.
Mezitím studoval stavební průmyslovku. V posledním ročníku zameškal kvůli lezení týden školy, což spolu s jeho tvrdohlavostí způsobilo, že ho někteří učitelé neměli rádi a nechali ho propadnout u maturity. Dříve, než se mu podařilo maturitu o rok později (1967) složit, získal místo učitele matematiky a tělesné výchovy v nedalekém Eppanu. Díky vhodnému rozvrhu mohl tři dny v týdnu lézt. V roce 1968 začal studovat stavební inženýrství na univerzitě v Padově. Roku 1969 se na poslední chvíli stal členem tyrolské expedice mířící do And, která zdolala východní stěnu druhé nejvyšší peruánské hory Yerupaja. Následující rok opět učil a navíc pracoval jako horský vůdce, aby si vydělal na expedici na Nanga Parbat.
Messnerův první výstup na osmitisícovku – Nanga Parbat (8125 m) v červnu 1970 – skončil tragicky. Podařilo se mu sice spolu se svým bratrem Güntherem vystoupat na vrchol Rupálskou stěnou, což dosud nikdo nedokázal, na cestě zpět však vyčerpaný Günther zahynul v lavině a sám Reinhold byl na pokraji smrti. Měl takové omrzliny, že mu lékaři museli amputovat šest prstů na nohou. Vedoucí expedice, Karl Herrligkoffer, i další spolulezci navíc podrobili Messnera kritice za jeho rozhodnutí sestoupit opačnou stranou hory a obviňovali ho, že obětoval bratra svým ambicím uskutečnit první přechod Nanga Parbatu. Tato tragédie však Messnera od Himalájí neodradila. Naopak, protože bez vlastních prstů nemohl tak dobře lézt po skalách, stalo se pro něj výzvou dobývání nejvyšších hor světa. Po půl roce přestal učit a studovat, začal se věnovat horolezectví profesionálně, začal přednášet a psát knihy. V létě roku 1972 se oženil s Uschi Demeterovou. V dubnu 1972 se zúčastnil své druhé himalájské expedice na Manáslu (8156 m). Podnikl úspěšný prvovýstup Jižní stěnou, následující noci však zemřeli ve sněhové bouři jeho dva kolegové – Andi Schlick a Franz Jäger. Po této druhé tragédii se Messner rozhodl, že bude lézt sám nebo jen s malým týmem. Již od šedesátých let prosazoval myšlenku lézt na himalájské vrcholy alpským stylem, tedy nalehko a s minimální pomocí jiných osob. Tento styl byl v kontrastu k tehdejším mohutným expedicím s předem vybudovanými výškovými tábory, mnoha nosiči a s cestami zajištěnými fixními lany.
Po několika neúspěšných pokusech o dobytí osmitisícovek zdolal s Peterem Habelerem roku 1975 Severní stěnu vrcholu Gašerbrum I – Hidden Peak (8068 m) alpským stylem během pouhých tří dní (ze základního tábora na vrchol). A v květnu 1978 opět s Habelerem jako první na světě vystoupili na Mount Everest (8848 m) bez umělého kyslíku, čímž naprosto šokovali horolezeckou a lékařskou veřejnost. Již několik týdnů po návratu do Evropy se Messner vydal opět do Himalájí a v srpnu 1978 zdolal jako první v historii osmitisícovku sólově (sám ze základního tábora) – Nanga Parbat (8125 m) Diamírskou stěnou.
Vyvrcholením Messnerovy horolezecké kariéry byl sólový výstup na Mount Everest z tibetské strany v srpnu 1980 (po neúspěšném pokusu z června).
V následujících letech se Messnerovi podařilo zdolat i ostatní osmitisícovky. Po výstupu na poslední z nich, Lhoce (8516), se stal v říjnu 1986 prvním člověkem, který zdolal všech čtrnáct. V roce 1984 spolu s Hansem Kammerlanderem jako první přešli dvě osmitisícovky bez přerušení návratem do základního tábora – Gašerbrum I (8068 m) a Gašerbrum II (8035 m).
Manželství s Uschi Demeterovou vydrželo jen do roku 1977. Jeho další partnerkou se stala Kanaďanka Nena Holguinová, která ho doprovázela i do základního tábora Mount Everestu při jeho sólovém výstupu a s níž má dceru Laylu (1981). Od poloviny 80. let žije s partnerkou Sabinou Stehleovou, s níž má tři děti: Magdalénu (1988), Gesara Simona (1990) a Annu Judithu (2001). V roce 1983 koupil hrad Juval, který zrekonstruoval, a od roku 1985 v něm přes léto žije. Zbytek roku bydlí v Meranu. V létě roku 1995, při přelézání hradní zdi v Juvalu, upadl a těžce si poranil patní kost. Přestože dlouhý čas nemohl ani chodit, v následujících letech podnikl výpravu do Altajského pohoří v Mongolsku a přechody pouští Atacama (Jižní Amerika) a Thár (Indie).
V roce 2003 začal pracovat na svém projektu „Messner Mountain Museum“. Jedná se o soustavu pěti muzeí zaměřených na hory. První z nich, MMM Firmian, ukazuje vztah člověka a hor a sídlí na hradě Sigmundskron nad městem Bolzano. MMM Ortles, sídlící v Suldenu, je věnováno ledu, MMM Dolomites u Cortiny se soustředí na skály a vertikální svět, MMM Juval na Messnerově hradě ve Vinischgau na mýty a religiózní dimenzi hor a MMM Ripa na hradě Bruneck na horské národy.
Reinhold Messner - himálajské vrcholy v datech
- Rok 1970 Nanga Parbat (8125 m)
- Rok 1972 Manáslu (8163 m)
- Rok 1975 Hidden Peak (Gašerbrum I) (8068 m)
- Rok 1978 Mount Everest (8848 m) (bez kyslíku) , Nanga Parbat (8125 m)
- Rok 1979 K2 (8611 m)
- Rok 1980 Mount Everest (8848 m) (sólovýstup alpským stylem)
- Rok 1981 Šiša Pangma (8013 m)
- Rok 1982 Kančendženga (8586 m), Gašerbrum II (8035 m), Broad Peak (8047 m)]
- Rok 1983 Čo Oju (8201 m)
- Rok 1984 Gašerbrum I (8068 m), Gašerbrum II (8035 m) (traverzy mezi vrcholy Gašerbrum I a Gašerbrum II)
- Rok 1985 Annapurna (8091 m), Dhaulagiri (8167 m)
- Rok 1986 Makalu (8462 m), Lhotse (8516 m)
Reinhold Messner - další vrcholy v datech
- Rok 1971 - Vrchol Oceánie - Puncak Jaya (5 030 m)
- Rok 1974 - Vrchol Jižní Ameriky - Aconcagua (6 962 m)
- Rok 1976 - Vrchol Severní Ameriky - Mount McKinley (6 194 m)
- Rok 1978 - Vrchol Afriky - Kilimandžáro (5 895 m)
- Rok 1983 - Vrchol Evropy - Elbrus (5 642 m)
- Rok 1986 - Vrchol Austrálie - Mount Kosciuszko (2 228 m)
- Rok 1986 - Vrchol Antarktidy - Mount Vinson (4 897 m)
- Rok 1990 - Přechod Antarktidy - 2 800 km - bez psů a techniky
- Rok 1993 - Přechod Grónska - 2 200 km
- Rok 1995 - Neúspěšný přechod Arktidy
- Rok 2004 - Přechod pouště Gobi
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
