Architekt, sochař, řezbář Petr Parléř, který zemřel 13. července 1399 ve věku 62 let, dal tvář vrcholným dílům české gotiky. Po smrti Matyáše z Arrasu se na pokyn císaře Karla IV. ujal jako teprve tř ...
Hrzánský palác je jeden z nejstarších domů na Hradčanském náměstí. V jeho základech dokonce zůstalo zachováno torzo gotické bašty s částí hradební zdi, tedy pozůstatkem hradčanského opevnění. Má velm ...
Poprvé po 76 letech opustila Plzeňská madona své místo v katedrále sv. Bartoloměje a na 10 dní je k vidění v Západočeské galerii (ZČG). Opukovou sochu vytvořil patrně sám Petr Parléř ve 14. století. ...
Na stavbě dominanty Pražského hradu se vystřídalo několik umělců. Na části Katedrály svatého Víta se podílel také významný architekt Petr Parléř (†69). Zemřel přesně před 620 lety, 13. července 1399. ...
Soch sv. Václava existuje kolem dvaceti. Nejstarší se nachází v chrámu Sv. Víta, kde je socha Václava a Vojtěcha. Vytvořena byla sedmdesátých letech 14. století a jejím autorem je Petr Parléř nebo jeh ...
Petr Parléř (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399 Praha) byl německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky, působil převážně v českých zemích.
Životopis
Jeho otcem byl stavitel Heinrich Parler. Výraz parler ve středověké němčině znamenal polír, tj. vedoucí stavby nebo také ten, který členům stavební huti vysvětluje záměry vedoucího mistra. Hutě, v nichž členové rozvětvené rodiny působili, byly po celé Evropě - v Norimberku, Vídni, Basileji, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech. Vzdělání získal v huti svého otce, jenž vedl stavbu kostela svatého Kříže (Heiligkreuzmünster) v Švábském Gmündu, nejstarší halový chrám na území jižního Německa, nazývaný též mariánským chrámem (Frauenkirche). Od roku 1336 stavěl Heinrich Parler také dóm v Augsburgu. Ve svých dvaceti letech pracoval v této huti na stavbě kostela Panny Marie v Norimberku, jehož západní část založil Karel IV. Působil i na stavbě katedrály v Kolíně nad Rýnem, odkud si přivezl svoji první ženu, dceru kolínského kameníka Hamma. Doložen je i jeho pobyt při stavbě katedrály ve Štrasburku.
S císařem Karlem IV. se setkal na stavbě v Švábském Gmündu pravděpodobně v létě 1353?. Roku 1352 ho císař povolal do Prahy, aby po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu (později nazvaný Karlův), Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře.
V Praze zakoupil Parléř dům v dnešní Loretánské ulici, stal se váženým měšťanem a konšelem hned ve dvou pražských městech - na Hradčanech a ve Starém městě Pražském. Stál v čele významné císařské stavební huti, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jeho díle do roku 1406 pokračoval syn Jan, který huť vedl od roku 1398. Druhý syn Václav se po vyučení v otcově huti v roce 1397 stal vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Po Janově smrti převzal pražskou huť mistr zvaný Petrlík. Parléřovská huť v Čechách zanikla kolem roku 1419 v době husitských válek, i když určitá aktivita pod vedením mistra Petrlíka, jenž zemřel roku 1454, je zaznamenána při stavbě věže a trojlodí pražské katedrály ještě ve třicátých letech 15. století.
Významná díla parléřovské huti
chór, sakristie a věž katedrály sv. Víta
kaple svatého Václava katedrály sv. Víta
Zlatá brána katedrály sv. Víta
kaple Všech svatých na Pražském hradě
Karlův most v Praze
Staroměstská mostecká věž s unikátní sochařskou výzdobou
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK