Otto Gutfreund

Otto Gutfreund (3. srpna 1889 Dvůr Králové – 2. června 1927 Praha) byl předním kubistickým sochařem, průkopníkem českého novodobého sochařstvi světového významu. Jeho socha Úzkost (1911) je považována za první kubistickou sochu.

Život

Narozen 3. srpna 1889 ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Během 1903-1906 studuje na Škole výtvarných umění v Bechyni (keramický ateliér).V letech 1905-1909 dochází na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. V roce 1909 Gutfreund je zaujat Antoine Bourdellem u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. V listopadu přijíždí do Paříže, kde se zapisuje do Bourdellových kurzů sochařství na akademii Grande Chaumiere. Seznamuje se Augustem Rodinem, zajímá se o středověké umění. Opouští Bourdellův ateliér v roce 1910. Cestuje do Anglie, Belgie, Holandska a vrací se do Prahy.

V roce 1911 se stává členem Skupiny výtvarných umělců, vystavuje Úzkost. Účastní se druhé výstavy Skupiny a představuje významná díla: Hamleta, Harmonii, Koncert v roce 1912. V letech 1913 a 1914 používá principy analytického kubismu v sochařství. Obesílá třetí výstavu Skupiny díly: Viky, Hlava s kloboukem, Hamlet. Učastní se výstav v galerii Der Sturm v Berlíně a čtvrté výstavy Skupiny v Praze. V roce 1914 cestuje do Paříže, kde se setkává s Picassem, Grisem, Apollinairem a obchodníkem s uměleckými díly Kahnweilerem.

V okamžiku vyhlášení války se nachází v Paříži, kde vstupuje do Cizinecké legie. Účastní se bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. Roku 1915 podepisuje s několika rakousko-uherskými spolubojovníky žádost o včlenění do francouzské armády. Po demobilizaci 1916, je uvězněn v Lyonu po odmítnutí všech žádostí o začlenění do francouzské armády, stejně jako do československé legie. Mezi 1916 a 1918 je uvězněn v táboře Saint- Michel-de-Frigolet v Bouches-du-Rhône. V roce 1918 je Gutfreund přesunut do civilního tábora v Blanzy a po tříletém věznění se usazuje v Paříži, kde pokračuje v přerušené práci. Na dva měsíce se vrací do Prahy, aby přijal členství v Mánesu. V roce 1920 opouští Paříž a žije mezi Prahou a rodným Dvorem Králové. Příští rok se účastní třetí výstavy skupiny Tvrdošíjní v Praze, Brně a Košicích. V roce 1924 se zúčastňuje Výstavy Československého moderního umění v Paříži a příští rok je také na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v československém pavilonu v Paříži. V roce 1926 vyhrává konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze a zúčastňuje se výstavy Société Anonyme v New Yorku.

2. června 1927 tragicky utonul ve Vltavě v Praze.

Výběr z díla

• Úzkost (1911-1912)
• Hamlet II (1912)
• Hlava Dona Quijota (1911-12)
• Viki (1912-13)
• Cellista (1912-13)
• Hlava s kloboukem (1913-14)
• Skupina: Milenci (1913-14)
• Hlava (1916)
• Sedící žena (1916)
• Hlava ženy (1919)
• Maska s náhrdelníkem (1919-20)
• Vlastní podobizna (1919)
• Vítězný návrh pětikorunové mince (nedatováno)
• Návrat legií – vlys (1922-23)
• Podobizna umělcovy choti (1923)
• Sedící žena II (1927)

Zdroj: Wikipedia.org