Co se píše v česku o Natascha Kampusch (5)
Co se píše v zahraničí o Natascha Kampusch (3)
Natascha Kampusch
Fotku nahrál uživatel.
Hodnocení Natascha Kampusch
Fotky Natascha Kampusch (2)
Natascha Kampuschová (německy Natascha Kampusch, * 17. února 1988 Vídeň) je rakouská dívka, která byla ve svých deseti letech unesena Wolfgangem Priklopilem. Byla nezvěstná více než osm let, než se jí 23. srpna 2006 podařilo uniknout. Případ vyvolal velký zájem veřejnosti.
Únos
Ráno 3. března 1998 byla na cestě z domova ve vídeňské čtvrti Donaustadt do školy, když ji tehdy 35letý elektrotechnik Wolfgang Priklopil přinutil nastoupit do svého bílého minibusu s černými okny a odvezl ji do připravené skrýše ve svém domě, kde ji poté věznil. Poté, kdy se ráno nedostavila do školy a ani se nevrátila domů, bylo zahájeno rozsáhlé pátrání. Svědek viděl Nataschu nastupovat do Priklopilova vozu, dva další svědci si vzpomněli, že registrační značka začínala písmenem G a možná F (okres Gänserndorf). Policie zkoumala 700 odpovídajících aut z okolí, včetně Priklopilova, ten však tvrdil, že má alibi. Pátrání nepřineslo žádné užitečné výsledky.
Věznění a útěk
Většinu času Natascha trávila v jediné místnosti o rozměrech 2,8 × 1,8 × 2,4 metru umístěné pod garáží Priklopilova domu; zpočátku vůbec tuto místnost nesměla opouštět. Později mohla čas od času i mimo dům. Priklopil ji občas nutil v domě vykonávat domácí práce, toho Natascha využila 23. srpna 2006 k útěku: Priklopil ji nechal mýt a uklízet auto, když mu zazvonil telefon a on se na chvíli vzdálil. Natascha přelezla plot a zaťukala na okno 71leté sousedky, která přivolala policii.
Natascha Kampuschová (německy Natascha Kampusch, * 17. února 1988 Vídeň) je rakouská dívka, která byla ve svých deseti letech unesena Wolfgangem Priklopilem. Byla nezvěstná více než osm let, než se jí 23. srpna 2006 podařilo uniknout. Případ vyvolal velký zájem veřejnosti.
Únos
Ráno 3. března 1998 byla na cestě z domova ve vídeňské čtvrti Donaustadt do školy, když ji tehdy 35letý elektrotechnik Wolfgang Priklopil přinutil nastoupit do svého bílého minibusu s černými okny a odvezl ji do připravené skrýše ve svém domě, kde ji poté věznil. Poté, kdy se ráno nedostavila do školy a ani se nevrátila domů, bylo zahájeno rozsáhlé pátrání. Svědek viděl Nataschu nastupovat do Priklopilova vozu, dva další svědci si vzpomněli, že registrační značka začínala písmenem G a možná F (okres Gänserndorf). Policie zkoumala 700 odpovídajících aut z okolí, včetně Priklopilova, ten však tvrdil, že má alibi. Pátrání nepřineslo žádné užitečné výsledky.
Věznění a útěk
Většinu času Natascha trávila v jediné místnosti o rozměrech 2,8 × 1,8 × 2,4 metru umístěné pod garáží Priklopilova domu; zpočátku vůbec tuto místnost nesměla opouštět. Později mohla čas od času i mimo dům. Priklopil ji občas nutil v domě vykonávat domácí práce, toho Natascha využila 23. srpna 2006 k útěku: Priklopil ji nechal mýt a uklízet auto, když mu zazvonil telefon a on se na chvíli vzdálil. Natascha přelezla plot a zaťukala na okno 71leté sousedky, která přivolala policii.
Pachatel a jeho motiv
Když se Priklopil vrátil a dívka byla pryč, podařilo se mu uprchnout ještě před příjezdem policie, ale poté spáchal sebevraždu skokem pod vlak vídeňské rychlodráhy, v metru, mezi zastávkami Wien Nord a Wien Traisengasse nedaleko vídeňského Severního nádraží. Policie při ověřování dívčiny totožnosti nalezla ve skrýši její pas a dále ji identifikovala podle jizvy a pomocí testů DNA.
Ačkoliv Priklopiluv motiv není zcela jasný, experti, které citoval rakouský tisk, soudí, že šlo o psychopata, který byl někdy v minulosti vystaven týrání a své trauma potlačoval perfekcionizmem. Proto pravděpodobně toužil po tom, vychovat si vlastní „princeznu“ jako partnerku. Jeden jeho kolega mu údajně před lety pověděl: „Při způsobu, jakým se chováš k ženám, si budeš muset nějakou vyrobit“. Díky psychopatickému perfekcionismu se Priklopilovi dařilo před okolím svůj čin dokonale maskovat. Rakouská media uvádějí, že dokonce i odpadky vyhazoval v takovém množství, aby to budilo zdání, že v domě žije sám.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
");
$('.bannerSky').writeCapture().html("");
$('.banner2').writeCapture().html("");
$('.banner3').writeCapture().html("");
$('.toplist').writeCapture().html('

');
$('.score').html('

');
pp_gemius_hit('B7abi6bjiFkuqE6S03k.MsTWzXABO88AqTCL6i26TNj..7');
}
function changepic(file, desc, order ,id){
$('#imagex').hide();
$('#imagex').html('

');
$('#imagex').fadeIn(400);
$('#imagex_order').val(order);
$('#imagex_id').val(id);
$('#imagex_desc').html(desc);
$('#galery_link').text($('#imagex_order').val()+' z '+$('#gcount').val());
border(id);
refBanner();
loadRating();
relColorbox();
}
function next(){
var id = $('#imagex_order').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var payload = '/system/fotka-next/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid;
$.get(payload, function(data){
var helper = data.split('$');
var desc = helper[1];
var file = helper[0];
var nove_order = helper[2];
var nove_id = helper[3];
changepic(file, desc, nove_order, nove_id);
if(nove_order > parseInt($('#image_right').val()) || nove_order < parseInt($('#image_left').val())){
list_next();
}
});
}
function prev(){
var id = $('#imagex_order').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var payload = '/system/fotka-prev/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid;
$.get(payload, function(data){
var helper = data.split('$');
var desc = helper[1];
var file = helper[0];
var nove_order = helper[2];
var nove_id = helper[3];
changepic(file, desc, nove_order, nove_id);
if(nove_order < parseInt($('#image_left').val()) || nove_order > parseInt($('#image_right').val())){
list_prev();
}
});
}
function list_next(hum){
if(hum != 1){ hum = ''; }
var id = $('#image_right').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var seo = $('#seo').val();
var payload = '/system/fotka-list-next/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid+'&hum='+hum+'&seo='+seo;
$.get(payload, function(data){
if(data){
var pomoc = data.split('$');
$('#list_body').hide();
$('#list_body').html(pomoc[0]);
$('#list_body').fadeIn(400);
$('#image_right').val(pomoc[1]);
$('#image_left').val(pomoc[2]);
}
});
}
function list_prev(hum){
if(hum != 1){ hum = ''; }
var id = $('#image_left').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var seo = $('#seo').val();
var payload = '/system/fotka-list-prev/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid+'&hum='+hum+'&seo='+seo;
$.get(payload, function(data){
if(data){
var pomoc = data.split('$');
$('#list_body').hide();
$('#list_body').html(pomoc[0]);
$('#list_body').fadeIn(400);
$('#image_left').val(pomoc[1]);
$('#image_right').val(pomoc[2]);
}
});
}
function border(id){
$('#list_body img').removeClass('active');
$('#list_body #img'+id).addClass('active');
}
function loadRating(){
var id = $('#imagex_id').val();
var payload = '/system/fotka-ajax-rating/?id='+id;
$.get(payload, function(data){
$('#rating-add-wrapperx').hide();
$('#rating-add-wrapperx').html(data);
$('#rating-add-wrapperx').fadeIn(300);
$(".ratingy").rating({showCancel: false, cancelValue: null});
$("#rating-rate").bind("change", function(){
var objekt = $('#rating-rate').val().split('-');
var payload = '/system/rate-fotky/?name='+objekt[0]+'&value='+objekt[1];
if(this.value != ''){
$.get(payload, function(data) {
if(data == "x"){
alert("Hlasovat můžete jenom jednou.");
}else{
var veci = data.split('-');
$('#avg').text(veci[0]);
$('#count').text(veci[1]+' hlasů');
}
});
}
});
});
}
function relColorbox(){
$("a[rel^='colorbox']").colorbox({
maxWidth:1066,
maxHeight:800,
previous: "Předchozí",
next: "Další",
close: "Zavřít",
current: "Obrázek {current} / {total}"
});
}
//-->