Michal Sendivoj ze Skorska

Michal Sendivoj ze Skorska (2. února 1566 Lukawica – 18. srpna 1636 Kravaře) byl polský chemik a alchymista.

Život

Narodil se v chudé polské šlechtické rodině. Už během univerzitních studií (Lipsko, Vídeň, Altdorf) se začal zabývat alchymií a navázal kontakt s mnohými alchymisty. I z tohoto důvodu začal působit v Praze mj. i na dvoře císaře Rudolfa II. Zde také v roce 1599 údajně zneužil důvěry pražského měšťana Ludvíka Korálka z Těšína a byl za to odsouzen a krátce uvězněn. V Praze publikoval v roce 1604 jedno ze svých alchymistických děl Tractatus de Lapide Philosophorum – Novum Lumen Chymicum. Další jeho práce vyšly v Paříži, Kolíně nad Rýnem a Štrasburku. V Praze také údajně v roce 1604 před očima císaře Rudolfa II. provedl úspěšnou transmutaci.

Ve své době se proslavil nejen u široké veřejnosti, ale i mezi kolegy alchymisty. Jeho alchymistické práce později podrobně studoval například Isaac Newton. Později působil v diplomatických službách a žil ve Vídni a v Polsku. Velmi zbohatl a v době stavovského povstání zachoval věrnost Habsburkům, kterým půjčoval peníze. Roku 1630 císař Ferdinand II. věnoval Michalovi místo splacení dluhu Kravaře na Opavsku, které byly po roce 1627 konfiskovány Macákům z Ottenburku. Poslední léta jeho života byly vyplněny častými spory se sousedy a poddanými. V Kravařích také jako sedmdesátiletý umírá.

Michal Sendivoj ze Skorska byl ženatý s Veronikou Stieberovou, se kterou měl pravděpodobně tři děti. Syn Kryštof Michal (* 1593) žil ještě v roce 1669 na Krnovsku. Dcera neznámého jména se v roce 1621 provdala za polského šlechtice Jana Kozlowského. Druhá dcera Veronika Marie se provdala za Jakuba von Eichendorff, prapředka německého romantického básníka Josepha von Eichendorffa.

Zdroj: Wikipedia.org