Luciano Pavarotti (12. října 1935, Modena, Itálie – 6. září 2007 Modena, Itálie) byl světoznámý operní zpěvák, přezdívaný „král vysokého C“.
Život
Narodil se v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Zemřel 6. září 2007 na rakovinu slinivky. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů vůbec, jeho koncerty vysílaly televize na celém světě. Také se věnoval charitě, pomáhal uprchlíkům, a pracoval pro Červený kříž.
Talent Luciano zdědil po otci, který ač hlasově v pořádku, nedal se na profesionální kariéru z důvodu přílišné nervozity. Otec ho ke zpěvu vedl od malička a přibližně v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru „Gioacchino Rossini“, se kterým vyhrál mezinárodní soutěž. Více než zpěv ho ale zajímal sport - především fotbal. A tak Pavarotti po škole řešil dilema, zda se stát profesionálním fotbalistou nebo zpěvákem. Poté co navštívil koncert Benjamina Gigliho hudba nakonec zvítězila a Lucianno v 19 letech (1954) začal studovat zpěv u respektovaného profesora Arrigo Pola. Během studií se několikrát rozhodoval, zda ve zpěvu pokračovat a vydělával si jako učitel na základní škole nebo jako pojišťovák.
Zlom nastal až v roce 1961, kdy ztvárnil roli Rodolfa v Pucciniho opeře La bohème. Po tomto úspěchu následovaly angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu, Londýně a USA. V roce 1972 zažil fenomenální úspěch, když v metropolitní opeře v New Yorku zazpíval v představení La Fille du Regiment bez námahy devětkrát dvoučárkované C - publikum si jej 17x vytleskalo ... Celý text »
Luciano Pavarotti (12. října 1935, Modena, Itálie – 6. září 2007 Modena, Itálie) byl světoznámý operní zpěvák, přezdívaný „král vysokého C“.
Život
Narodil se v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Zemřel 6. září 2007 na rakovinu slinivky. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů vůbec, jeho koncerty vysílaly televize na celém světě. Také se věnoval charitě, pomáhal uprchlíkům, a pracoval pro Červený kříž.
Talent Luciano zdědil po otci, který ač hlasově v pořádku, nedal se na profesionální kariéru z důvodu přílišné nervozity. Otec ho ke zpěvu vedl od malička a přibližně v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru „Gioacchino Rossini“, se kterým vyhrál mezinárodní soutěž. Více než zpěv ho ale zajímal sport - především fotbal. A tak Pavarotti po škole řešil dilema, zda se stát profesionálním fotbalistou nebo zpěvákem. Poté co navštívil koncert Benjamina Gigliho hudba nakonec zvítězila a Lucianno v 19 letech (1954) začal studovat zpěv u respektovaného profesora Arrigo Pola. Během studií se několikrát rozhodoval, zda ve zpěvu pokračovat a vydělával si jako učitel na základní škole nebo jako pojišťovák.
Zlom nastal až v roce 1961, kdy ztvárnil roli Rodolfa v Pucciniho opeře La bohème. Po tomto úspěchu následovaly angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu, Londýně a USA. V roce 1972 zažil fenomenální úspěch, když v metropolitní opeře v New Yorku zazpíval v představení La Fille du Regiment bez námahy devětkrát dvoučárkované C - publikum si jej 17x vytleskalo zpět před oponu.
Od té doby jeho sláva a popularita stoupala. Ve známost vešel svými televizními operními přenosy, největší popularitu mu přineslo jeho „členství“ ve hvězdném týmu Tří tenorů. Společně s José Carrerasem a Plácidem Domingem zazpíval na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa.
Pavarotti ale miloval i moderní rockovou a popovou hudbu, což dokládá několik jeho koncertů se Stingem, irskými U2 nebo Bryanem Adamsem, což mělo pozitivní vliv na popularizaci vážné hudby. Luciano Pavarotti se intenzivně věnoval také charitativním projektům, které pomáhaly získat peníze pro uprchlíky a Červený kříž. Na sklonku života se zdarma věnoval i výuce zpěvu ve svém rodném kraji.
V červenci 2006 u něj lékaři objevili rakovinový nádor, který vyžadoval okamžitou operaci. Ač lékaři oznámili, že se uzdravuje, jeho stav nebyl uspokojivý. 9. srpna 2007 musel být opět hospitalizován kvůli komplikacím a ráno 6. září umírá.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
