Co se píše v zahraničí o Lorenzo Ghiberti (1)
Lorenzo Ghiberti
Povolání: Ostatní, Italský renesanční sochař
Věk: 1455 let
Datum úmrtí: 1.12.1455
Hodnocení Lorenzo Ghiberti
Fotky Lorenzo Ghiberti (0)
Lorenzo Ghiberti (1378 - 1. prosince 1455 ve Florencii) byl italský renesanční sochař.
Dílo
Ghiberti přivedl lineární gotické vzory umění Florencie do nového rozměru renesance. Ve svých reliéfech a sochách byl ispirován uměním antiky, kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností. Ve svých reliéfech dosáhl hloubky využitím formálních principů pespektivy.
Florentská raná renesance začala sochařskou soutěží na severní bronzové dveře baptistéria roku 1401, v níž zvítězil Lorenzo Ghiberti (spolu s Filippem Brunelleschim), který reliéfy s náměty ze Starého zákona(obětování Izáka) dokončil roku 1424. V kompozici i v plastickém pojetí navázal na první bronzové dveře Andrey Pisana, ale jejich gotický styl proměnil v renesanční realismus, usilující o plný objem a o výraz životní energie. Zdůraznil přitom krásu pohybu, která vyvolává v lidech nové city a dává jim důstojnoust i půvab.
V letech 1425 - 1452 vytvořil Ghiberti východní dveře babtistéria naproti dómu, jež se staly pýchou města a které Michelangelo Buonarroti nazval Rajskou bránou (v 19. století Rodina inspirovaly k Bráně pekel). Jejich program navrhl humanista Leonardo Bruni, jenž výjevy ze Starého zákona seřadil z hlediska lidského pokroku. Ghiberti zredukoval reliéfy na deset a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy, využil hry světla a stínu. Reliéf jakoby překročil hranici sochařského umění a usiloval o malířské efekty. V živých scénách s početným komparsem se ... Celý text »
Lorenzo Ghiberti (1378 - 1. prosince 1455 ve Florencii) byl italský renesanční sochař.
Dílo
Ghiberti přivedl lineární gotické vzory umění Florencie do nového rozměru renesance. Ve svých reliéfech a sochách byl ispirován uměním antiky, kterou dokázal napodobit a vyvést se zručností a technickou dovedností. Ve svých reliéfech dosáhl hloubky využitím formálních principů pespektivy.
Florentská raná renesance začala sochařskou soutěží na severní bronzové dveře baptistéria roku 1401, v níž zvítězil Lorenzo Ghiberti (spolu s Filippem Brunelleschim), který reliéfy s náměty ze Starého zákona(obětování Izáka) dokončil roku 1424. V kompozici i v plastickém pojetí navázal na první bronzové dveře Andrey Pisana, ale jejich gotický styl proměnil v renesanční realismus, usilující o plný objem a o výraz životní energie. Zdůraznil přitom krásu pohybu, která vyvolává v lidech nové city a dává jim důstojnoust i půvab.
V letech 1425 - 1452 vytvořil Ghiberti východní dveře babtistéria naproti dómu, jež se staly pýchou města a které Michelangelo Buonarroti nazval Rajskou bránou (v 19. století Rodina inspirovaly k Bráně pekel). Jejich program navrhl humanista Leonardo Bruni, jenž výjevy ze Starého zákona seřadil z hlediska lidského pokroku. Ghiberti zredukoval reliéfy na deset a scény pojal jako perspektivně konstruované plastické obrazy, využil hry světla a stínu. Reliéf jakoby překročil hranici sochařského umění a usiloval o malířské efekty. V živých scénách s početným komparsem se Ghibertimu podařilo vyjádřit italský smysl pro graciézní pohyb a slavnost chvíle. V některých reliéfech zhustil děj do několika epizod, v posledním Šalamounově setkání s královnou ze Saby vytvořil prostorově i časově jednotnou scénu. Rám dveří ozdobil postavičkami v drobných nikách a bustami v medailonech (v jednom umístil autoportrét se signaturou), vnější kamenné orámování motivy toskánské flóry a fauny. Monumentálními bronzovými sochami světců vyplnil Ghiberti výklenky florentského oratoria Or San Michele. Postavou sv. Matouše (1419 - 1422) inspirovanou antickou sochu Sofokla, předjímal dramatičností Donatella a Michelangela, v měkkém zřasení vlněné látky sv. Štěpána (1426), patrona nejbohatšího florentského cechu arte di lana (soukeníci), dosáhl mistrovské dokonalosti.
V posledních letech svého života Ghiberti napsal svůj životopis, který je nejstarším zachovaným životopisem umělce vůbec.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
");
$('.bannerSky').writeCapture().html("");
$('.banner2').writeCapture().html("");
$('.banner3').writeCapture().html("");
$('.toplist').writeCapture().html('

');
$('.score').html('

');
pp_gemius_hit('B7abi6bjiFkuqE6S03k.MsTWzXABO88AqTCL6i26TNj..7');
}
function changepic(file, desc, order ,id){
$('#imagex').hide();
$('#imagex').html('

');
$('#imagex').fadeIn(400);
$('#imagex_order').val(order);
$('#imagex_id').val(id);
$('#imagex_desc').html(desc);
$('#galery_link').text($('#imagex_order').val()+' z '+$('#gcount').val());
border(id);
refBanner();
loadRating();
relColorbox();
}
function next(){
var id = $('#imagex_order').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var payload = '/system/fotka-next/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid;
$.get(payload, function(data){
var helper = data.split('$');
var desc = helper[1];
var file = helper[0];
var nove_order = helper[2];
var nove_id = helper[3];
changepic(file, desc, nove_order, nove_id);
if(nove_order > parseInt($('#image_right').val()) || nove_order < parseInt($('#image_left').val())){
list_next();
}
});
}
function prev(){
var id = $('#imagex_order').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var payload = '/system/fotka-prev/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid;
$.get(payload, function(data){
var helper = data.split('$');
var desc = helper[1];
var file = helper[0];
var nove_order = helper[2];
var nove_id = helper[3];
changepic(file, desc, nove_order, nove_id);
if(nove_order < parseInt($('#image_left').val()) || nove_order > parseInt($('#image_right').val())){
list_prev();
}
});
}
function list_next(hum){
if(hum != 1){ hum = ''; }
var id = $('#image_right').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var seo = $('#seo').val();
var payload = '/system/fotka-list-next/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid+'&hum='+hum+'&seo='+seo;
$.get(payload, function(data){
if(data){
var pomoc = data.split('$');
$('#list_body').hide();
$('#list_body').html(pomoc[0]);
$('#list_body').fadeIn(400);
$('#image_right').val(pomoc[1]);
$('#image_left').val(pomoc[2]);
}
});
}
function list_prev(hum){
if(hum != 1){ hum = ''; }
var id = $('#image_left').val();
var gid = $('#gid').val();
var osid = $('#osid').val();
var seo = $('#seo').val();
var payload = '/system/fotka-list-prev/?id='+id+'&gid='+gid+'&osid='+osid+'&hum='+hum+'&seo='+seo;
$.get(payload, function(data){
if(data){
var pomoc = data.split('$');
$('#list_body').hide();
$('#list_body').html(pomoc[0]);
$('#list_body').fadeIn(400);
$('#image_left').val(pomoc[1]);
$('#image_right').val(pomoc[2]);
}
});
}
function border(id){
$('#list_body img').removeClass('active');
$('#list_body #img'+id).addClass('active');
}
function loadRating(){
var id = $('#imagex_id').val();
var payload = '/system/fotka-ajax-rating/?id='+id;
$.get(payload, function(data){
$('#rating-add-wrapperx').hide();
$('#rating-add-wrapperx').html(data);
$('#rating-add-wrapperx').fadeIn(300);
$(".ratingy").rating({showCancel: false, cancelValue: null});
$("#rating-rate").bind("change", function(){
var objekt = $('#rating-rate').val().split('-');
var payload = '/system/rate-fotky/?name='+objekt[0]+'&value='+objekt[1];
if(this.value != ''){
$.get(payload, function(data) {
if(data == "x"){
alert("Hlasovat můžete jenom jednou.");
}else{
var veci = data.split('-');
$('#avg').text(veci[0]);
$('#count').text(veci[1]+' hlasů');
}
});
}
});
});
}
function relColorbox(){
$("a[rel^='colorbox']").colorbox({
maxWidth:1066,
maxHeight:800,
previous: "Předchozí",
next: "Další",
close: "Zavřít",
current: "Obrázek {current} / {total}"
});
}
//-->