Ladislav Boháč (14. dubna 1907 v Uherském Brodě – 4. července 1978 v Praze) byl český herec, režisér a divadelní organizátor.
Na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze na Novém městě, kde učil jeho otec Antonín Boháč a kam docházeli mimo jiné též Jiří Voskovec a Miloš Nedbal, se seznámil s divadlem v dramatickém kroužku prof.Milana Svobody a bylo mu doporučeno studium na konzervatoři. Tu však nedokončil, stejně tak ani studium práv, neboť odešel hrát divadlo. Nejprve hrál v Gamzově Uměleckém studiu (od roku 1926), přitom ještě hostoval v Osvobozeném divadle . V roce 1927 byl angažován ve Švandově divadle a v roce 1928 krátce hostoval v Divadle na Vinohradech. Od září 1928 opět působil v Osvobozeném divadle, od ledna 1929 zakotvil v pražském Národním divadle. Již jako člen ND hrál pohostinsky u Jiřího Frejky v jeho Moderním studiu.
Byl dlouholetým členem činohry Národního divadla, působil zde i jako režisér a v letech 1949 až 1953 i jako jeho ředitel. Souběžně v sezóně 1950/1951 zastával funkci šéfa opery. V ND působil od roku 1929 až do konce roku 1974 s krátkou přestávkou v letech 1967 až 1972, kdy účinkoval v Krejčově Divadle Za branou a dva roky zde byl i uměleckým vedoucím.
Ve filmu často spolupracoval s režiséry Otakarem Vávrou a Martinem Fričem, ve filmové kariéře mu hodně pomohl i Hugo Haas. V mládí ve filmu velmi často hrál milovníky a svůdce žen.
Byl výrazně levicově zaměřený a politicky angažovaný, plně komformní s vládnoucím komunistickým režimem; jako takový působil ... Celý text »
Ladislav Boháč (14. dubna 1907 v Uherském Brodě – 4. července 1978 v Praze) byl český herec, režisér a divadelní organizátor.
Na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze na Novém městě, kde učil jeho otec Antonín Boháč a kam docházeli mimo jiné též Jiří Voskovec a Miloš Nedbal, se seznámil s divadlem v dramatickém kroužku prof.Milana Svobody a bylo mu doporučeno studium na konzervatoři. Tu však nedokončil, stejně tak ani studium práv, neboť odešel hrát divadlo. Nejprve hrál v Gamzově Uměleckém studiu (od roku 1926), přitom ještě hostoval v Osvobozeném divadle . V roce 1927 byl angažován ve Švandově divadle a v roce 1928 krátce hostoval v Divadle na Vinohradech. Od září 1928 opět působil v Osvobozeném divadle, od ledna 1929 zakotvil v pražském Národním divadle. Již jako člen ND hrál pohostinsky u Jiřího Frejky v jeho Moderním studiu.
Byl dlouholetým členem činohry Národního divadla, působil zde i jako režisér a v letech 1949 až 1953 i jako jeho ředitel. Souběžně v sezóně 1950/1951 zastával funkci šéfa opery. V ND působil od roku 1929 až do konce roku 1974 s krátkou přestávkou v letech 1967 až 1972, kdy účinkoval v Krejčově Divadle Za branou a dva roky zde byl i uměleckým vedoucím.
Ve filmu často spolupracoval s režiséry Otakarem Vávrou a Martinem Fričem, ve filmové kariéře mu hodně pomohl i Hugo Haas. V mládí ve filmu velmi často hrál milovníky a svůdce žen.
Byl výrazně levicově zaměřený a politicky angažovaný, plně komformní s vládnoucím komunistickým režimem; jako takový působil také jako rozhlasový herec, recitátor a hlasatel, kdy předčítal různé dobové politické dokumenty a prohlášení. Vytvořil rovněž řadu postav v televizních hrách a zabýval se i dabingem.
Jsou po něm pojmenovány ulice v Praze, Pardubicích a Ostravě.
Ocenění
- 1953 Řád práce
- 1958 titul zasloužilý umělec
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
