Karel Škréta

Karel Škréta (1610 Praha – 30. července 1674 Praha), celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic, byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř 17. století.

Život

Rodina

Narodil se v domě U Černého jelena vedle Týnského chrámu v protestantské rodině úředníka královské komory Konráda Škréty a Kateřiny Herkulesové z Morchendorfu. Do vladyckého stavu s přídomkem Šotnovský ze Závořic byl povýšen v roce 1570 jeho děd, Jan Škréta, který se z kožešníka v moravské Olešnici vypracoval na senátora ve staroměstské pražské radě. Karlovým strýcem a později poručníkem byl kutnohorský mincmistr Pavel Škréta. Škrétovým žákem byl jeho syn Karel (1646–1691). Malbou se zabýval jen příležitostně, působil jako rada nejvyššího purkrabského soudu. Podílel se na některých obrazech svého otce.

Vzdělání

Karlův otec zemřel v roce 1613 a ve své závěti nabádal svou ženu, aby dala děti vzdělat ve víře a v literárním umění. Nejspíše studoval na sousední Týnské škole. Dostalo se mu důkladného humanistického vzdělání, kromě latiny a němčiny ovládal i italštinu. Malířství se učil pravděpodobně od některého z mistrů na královském dvoře, snad Jiljího Sadelera.

Emigrace

Po bitvě na Bílé hoře odešla rodina do emigrace: v roce 1628 je ve Stuttgartu. V roce 1630 přišel do Benátek, kde se zdržel několik let. Navštívil i Boloňu a v roce 1634 přišel do Říma Urbana VIII. Zde se stal členem malířského sdružení Schilderbent, ovládaného Nizozemci, s žertovnou přezdívkou Slackwart a Espadron (česky Šašoun). Po roce odešel zpátky do Saska a nakonec se vrátil do Čech. Usadil se v Praze, což mu umožnila konverze ke katolictví, a brzy se mu také podařilo vysoudit zpátky propadlý majetek, zřejmě měl vlivné přímluvce.

Návrat

V Praze maloval oltářní obrazy (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Významný je jeho pašijový cyklus v pražském chrámu sv. Mikuláše. Vynikl také jako portrétista, kreslíř a autor předloh ke grafickým listům.

Škréta je pohřben v kostele sv. Havla v Praze na Starém Městě. Je po něm pojmenovaná ulice Škrétova na pražských Vinohradech, v Brně, Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem, Jihlavě, České Lípě, Litoměřicích, Vysokém Mýtě, Hořicích, Lysé nad Labem a Řevnicích a dále ulice Karla Škréty v Žatci.

Po Škrétovi je pojmenována také ulice v Plzni (s chybným názvem Skrétova).

Dílo

Kolem 1670 namaloval obraz Zvěstování

• Portrét muže s dlouhými plavými vlasy (autorství je dnes zpochybňováno)

• Portrét Joachima Sandrarta

• Narození svatého Václava (1640)

• Portrét rodiny Dionýsia Miseroniho (1653)

• Paris a Helena (Dvojportrét Františka Antonína Berky hraběte Hovory z Dubé a Lipého a Aloisie Ludoviky Anny de Montecuccoli, okolo 1672)

Literatura

• NEUMANN, Jaromír. Škrétové. Praha : Akropolis, 2000. ISBN 80-85770-99-7.  
• STOLÁROVÁ, Lenka; VLNAS, Vít. Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo. Praha : Národní galerie v Praze, 2010. ISBN 978-80-7035-458-2.  

Zdroj: Wikipedia.org