Po bezmála devatenácti letech sbohem. Ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová na vlastní žádost končí ve funkci, kterou zastávala od prosince roku 2005. Její nástupce zatím není známý. Změna přich ...
Karel Hubáček známý neznámý. Pod tímto názvem představuje nová výstava Severočeského muzea v Liberci osobnost a dílo oceňovaného architekta z jiné perspektivy. Nabízí dosud nezveřejněné návrhy, fotogr ...
Rekonstrukce kulturního domu v Teplicích má další zpoždění. Oprava kulturní památky, kterou projektoval v druhé polovině 70. let minulého století architekt Karel Hubáček a která měla být původně hotov ...
Kdokoliv a kdykoliv se může nyní podívat do ojedinělého domu v Liberci, kde bydlel architekt Karel Hubáček a jenž si sám navrhl. Severočeské muzeum zpřístupnilo virtuální prohlídku stavby. ...
Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c. (24. února 1924 Praha – 23. listopadu 2011) byl český architekt. Jako jeden z nejuznávanějších architektů současnosti a jako jediný z architektů v České republice získal za svůj neznámější návrh – televizní vysílač a hotel na Ještědu nad Libercem – od Mezinárodní unie architektů v roce 1969 Perretovu cenu. V Liberci také společně s architektem Miroslavem Masákem navrhli stejnojmenný obchodní dům Ještěd. Původní dům byl od roku 1991 záměrně využíván k jinému druhu prodeje než pro jaké byl navržen, a nakonec byl stržen a nahrazen stavbou, která byla postavena výhradně z hlediska komerční výtěžnosti prostoru. Původní dům nesl typické znaky Hubáčkovy práce, jako: skleněné fragmentované kopule (kulturní dům Teplice), nebo podlouhlý tvar oken jako má známý vysílač.
Stručný životopis
1943 – maturita na reálném gymnáziu Praha-Nusle;
1943–45 – totální nasazení v Německu;
1945–49 – studium na ČVUT v Praze – fakulta architektury a pozemního stavitelství;
1951–68 – stěhování se do Liberce, pracoval v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Liberci;
1968–71 - spoluzaložil SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec);
1969 získal cenu Augusta Perreta od UIA (Mezinárodní unie architektů);
1989 – Grand Prix na světovém bienále Interarch v Sofii;
1990–2000 – stal se ředitelem ateliéru SIAL;
1993 – získal čestný doktorát technických věd na ČVUT v Praze;
1994–97 – stal se vedoucím katedry architektury na FA TUL Liberec;
1995 – habilitoval se na VŠUP v Praze;
1996 – získal cenu Herder-Preis;
1996 – obdržel ocenění Grand Prix 95 Obce architektů ČR
2001 – Medaile za zásluhy II. stupně;
2005 – byla mu udělena pocta České komory architektů (za celoživotní dílo a za jeho morálně pevné postoje).
Realizace
1960: vlastní montovaný rodinný dům, Liberec
1957–63: kino v Doksech (Vlastislavem Kolářem a Františkem Dvořákem)
1965–73: Vysílač a hotel na Ještědu, Liberec (s konstruktéry Zdeňkem Zachařem a Zdeňkem Patrmanem, interiéry restaurace a hotelu řešil Otakar Binar);
1972–77: Vodárenská vyrovnávací věž, Praha – Dívčí hrady;
1973–79: meteorologická věž, Praha-Libuš;
1974–77: Vysílač v Adenu, Jemen (spolu s Daliborem Vokáčem a Zdeňkem Patrmanem);
1977–86: Kulturní dům s koncertní síní, Teplice (kolonáda Otakar Binar);
1979: Obchodní středisko Ještěd, Liberec (spolu s Miroslavem Masákem);
1985–94: spolupráce na přestavbě divadla Husa na provázku, Brno (hlavní autor Václav Králíček);
1996–99: přestavba a dostavba domu pro divadlo DAMU, Praha, Karlova ulice (s Jiřím Hakulínem).
Oceněná díla
1969 Cena Augusta Perreta (Auguste Perret Prize) Mezinárodní unie architektů za Vysílač a hotel na Ještědu,
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK