Juan Antonio Samaranch Torelló, Marqués de Samaranch (* 17. července 1920, Barcelona – 21. dubna 2010, Barcelona) byl španělský sportovní funkcionář a bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru v letech 1980–2001.
Narodil se do bohaté rodiny. Od roku 1966 byl státním tajemníkem pro sport ve Francově fašistickém Španělsku a stal se také předsedou Španělského olympijského výboru a členem MOV. V letech 1974–1978 byl místopředsedou MOV, v letech 1977–1980 velvyslancem Španělska v Sovětském svazu a Mongolsku a v roce 1991 byl španělským králem Juanem Carlosem povýšen do šlechtického stavu.
Po letní olympiádě v roce 1980 rezignoval na post předsedy MOV Lord Killanin a byl zvolen za jeho nástupce. Během svojí vlády zabezpečil olympijskému hnutí významné sponzory a uzavřel dohody s televizními společnostmi, čímž finančně ozdravil olympijské hnutí. Letní olympijské hry 1984 byly ještě bojkotovány východním blokem, počet států sdružených v MOV a participujících na hrách ale rostl s každou následující olympiádou. Také chtěl, aby se her zúčastnili ti nejlepší sportovci, což postupně vedlo k akceptaci profesionálních sportovců.
Mezi jeho další úspěchy se řadí restrukturalizace MOV a dosažení toho, že letní olympijské hry 1992 se konaly v jeho rodné Barceloně.
Přes to byl rozporuplnou osobností a dostalo se mu nemálo kritiky zejména z řad bývalých sportovců, politiků a tisku. Byl podstatou byrokrat a do jisté míry politik fašistického režimu generála Francisca Franca, což bylo ... Celý text »
Juan Antonio Samaranch Torelló, Marqués de Samaranch (* 17. července 1920, Barcelona – 21. dubna 2010, Barcelona) byl španělský sportovní funkcionář a bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru v letech 1980–2001.
Narodil se do bohaté rodiny. Od roku 1966 byl státním tajemníkem pro sport ve Francově fašistickém Španělsku a stal se také předsedou Španělského olympijského výboru a členem MOV. V letech 1974–1978 byl místopředsedou MOV, v letech 1977–1980 velvyslancem Španělska v Sovětském svazu a Mongolsku a v roce 1991 byl španělským králem Juanem Carlosem povýšen do šlechtického stavu.
Po letní olympiádě v roce 1980 rezignoval na post předsedy MOV Lord Killanin a byl zvolen za jeho nástupce. Během svojí vlády zabezpečil olympijskému hnutí významné sponzory a uzavřel dohody s televizními společnostmi, čímž finančně ozdravil olympijské hnutí. Letní olympijské hry 1984 byly ještě bojkotovány východním blokem, počet států sdružených v MOV a participujících na hrách ale rostl s každou následující olympiádou. Také chtěl, aby se her zúčastnili ti nejlepší sportovci, což postupně vedlo k akceptaci profesionálních sportovců.
Mezi jeho další úspěchy se řadí restrukturalizace MOV a dosažení toho, že letní olympijské hry 1992 se konaly v jeho rodné Barceloně.
Přes to byl rozporuplnou osobností a dostalo se mu nemálo kritiky zejména z řad bývalých sportovců, politiků a tisku. Byl podstatou byrokrat a do jisté míry politik fašistického režimu generála Francisca Franca, což bylo podle některých neslučitelné s funkcí předsedy MOV. Podle kritiků byl autoritářským vládcem a odmítal kritiku zevnitř i zvenku MOV, přičemž rozhodnutí MOV byla často zahalena rouškem tajemství. V tomto kontextu je důležité poznamenat, že byl členem Opus Dei. Během jeho vedení MOV se vyskytlo mnoho případů korupce členů organizace, zejména přijímání výhod od kandidátských měst a zemí. Během posledních let na čele hnutí potlačil některé z těchto excesů, ale bylo mu vytýkáno, že o nich musel během celého své předsednictví vědět a začal konat až po nátlaku médií, zejména po skandálu okolo zimní olympiády v Salt Lake City, která se konala v roce 2002.
Jedním z jeho největších úspěchů zůstává finanční záchrana MOV, který byl v krizi od začátku sedmdesátých let 20. století a hry byly mimořádnou zátěží pro hostitelská města. Každopádně jak MOV se získanými penězi nakládá je součástí spekulací a kritiky.
V roce 2001 se již o funkci předsedy neucházel. Nahradil jej Jacques Rogge a on sám se stal doživotním čestným předsedou organizace.
Byl ženatý od roku 1955, jeho manželka Maria Teresa Salisachs Rowe (* 1931) známá jako „Bibí“ zemřela v roce 2000. Měli dvě děti; syn Juan Antonio Samaranch Salisachs je v současnosti členem MOV.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
