ČESKÉ OSMIČKY Vyhlášení samostatného Československa, hromadné protesty sametové revoluce, neúspěšná demonstrace Děkujeme, odejděte! Všechny tyto události české historie se odehrály pod sochou svatého ...
Expozice představuje průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého secesního sochařství. Významný vzor pro sochařskou generaci přelomu 19. a 20. století, Josef Václav Myslbek,... | Praha 7 - (2014- ...
Před čtrnácti dny jsem tu připomněl zlatou éru pražských pomníků ve druhé polovině devatenáctého století, jíž dominovala jména, jako bratři Emanuel a Josef Maxové, Bohuslav Schnirch nebo Josef Václav ...
Autorom sochy v Košiciach je slávny český umelec Josef Václav Myslbek. Jej obdoba v nadživotnej veľkosti so sv. Václavom v sedle zdobí pražské Václavske námestie.
Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha – 2. června 1922 tamtéž) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.
Životopis
Narodil se v rodině malíře pokojů. V začátcích své umělecké dráhy se učil v ateliéru u sochaře Václava Levého. Po jeho smrti roku 1870 se rychle osamostatnil. Studoval malířství na Akademii výtvarných umění, kde sochařské oddělení tehdy neexistovalo.
V roce 1873 se oženil, se svou ženou Karolinou měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku. Pro obživu rodiny intenzivně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen.
Většinu života prožil v Praze. Roku 1878 podnikl krátkou, ale důležitou cestu do Paříže; navštívil zde Louvre, kde se seznámil s moderním francouzským sochařstvím.
Navázal také celoživotní přátelství s Václavem Brožíkem a Vojtěchem Hynaisem. Byl součástí tzv. "Generace českého Národního divadla".
V roce 1885 se stal profesorem na Umělecko-průmyslové škole, roku 1896 přešel na Akademii výtvarných umění, kde učil až do odchodu do důchodu v roce 1919.
Zemřel v Praze v nedožitých 74 letech a je pohřben na vyšehradském Slavíně.
Dílo
Jeho sochařské dílo bylo od počátku ovlivněno klasicismem, novorenesancí, antikou a secesí. Tematická orientace Myslbekovy tvorby vychází z idejí českého obrozeneckého hnutí. Z umělců měl na něj významný vliv malíř Josef Mánes - podobně jako on vytvářel typy českých bájných hrdinů i skutečné osobnosti české historie.
Jeho sochařskou tvorbu lze rozdělit na idealizovanou (báje, z historie vycházející tvorba) a realistickou (tzv. monumentální realismus). V realismu uplatňuje zásady klasické harmonie („Kardinál Schwarzenberg“, „Humanita“ či „Oddanost“). Vrcholem Myslbekovy monumentálně realistické tvorby je pak jezdecká socha sv. Václava, umístěná na pražském Václavském náměstí. Na tomto díle pracoval přes třicet let.
Nezůstával jen u tvorby monumentálních děl, nezanedbatelnou součástí jeho díla je činnost portrétistická. Je autorem sochařských portrétů mnoha významných osobností 19. století, např. Františka Palackého.
Přehled nejvýznamnějších děl
sv. Josef s Ježíškem (roku 1887 za něj obdržel na Pařížském salónu čestné uznání)
Ukřižovaný (zlatá medaile Pařížského salónu 1892)
sousoší pro Palackého most (po 2. světové válce byla přemístěna na Vyšehrad):
Záboj a Slavoj
Přemysl a Libuše
Ctirad a Šárka
Lumír s Písní
výzdoba interiéru Národního divadla, mj. busta Bedřicha Smetany ve foyeru, on a jeho spolupracovníci jsou později označování jako generace Národního divadla.
náhrobek kardinála Bedřicha knížete Schwarzenberka v chrámu svatého Víta - dílo bylo oceněno Zlatou medailí na Světové výstavě v Paříži
Humanita
Oddanost (Vídeňský parlament; mramor)
pomník Karla Hynka Máchy na Petříně
sousoší „Zpěvohra“ a „Činohra“ na bočním portálu fasády Národního divadla.
jezdecká socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. Jedná se vlastně o sousoší patronů českých. Kolem sv. Václava byly v roce 1912 umístěny sochy sv. Prokopa, sv. Anežky a sv. Ludmily. V roce 1924 byla osazena socha sv. Vojtěcha. Spoluautory sousoší jsou architekt Alois Dryák a sochař Klouček. .
socha Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích u Černé věže
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK