Josef Ludvík František Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň) byl český lesník, spisovatel a vynálezce, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.
Studium a profesionální kariéra
Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková měla českou národnost. Do školy chodil v Chrudimi a v roce 1806 odešel do hornorakouského Lince, kde vystudoval gymnázium. V roce 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po jejím absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů.
Lodní šroub
V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu. V roce 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem a úspěšně pokračoval v testech. V roce 1827 získal patent a v roce 1829 dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.
Další vynálezy
Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl mimo jiné š... Celý text »
Josef Ludvík František Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň) byl český lesník, spisovatel a vynálezce, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.
Studium a profesionální kariéra
Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl český Němec, matka Marie Anna Konvičková měla českou národnost. Do školy chodil v Chrudimi a v roce 1806 odešel do hornorakouského Lince, kde vystudoval gymnázium. V roce 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, ale pro tělesnou slabost se z něj důstojník nestal. Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po jejím absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. K jeho nejvýznamnějším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů.
Lodní šroub
V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu. V roce 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem a úspěšně pokračoval v testech. V roce 1827 získal patent a v roce 1829 dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.
Další vynálezy
Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl mimo jiné šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatickou potrubní dopravu a buzolu.
Osobní život
Oženil se v 28 letech 30. října 1821 s osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s niž zplodil 3 děti (Rudolf, Ferdinand a Klementina). V roce 1826 Jakobína zemřela a Josef Ressel se znovu oženil v roce 1830 s Terezií Kasteličkovou, s níž měl 7 dětí.
Josef Ressel zemřel na malárii v roce 1857 na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben.
Projevy uznání a zajímavosti
K odkazu Josefa Ressla se hlásí nejen Češi, ale zejména Rakušané a také Slovinci. Pomník Josefa Ressla byl umístěn už v roce 1863 před budovu Technické Univerzity ve Vídní v parku, který dnes nese Resslovo jméno. Teprve v roce 1924 byl odhalen Resslův pomník v jeho rodném městě, kde se nachází na náměstí nesoucím jeho jméno, před budovou okresního muzea.
Pamětní desky připomínají Josefa Ressla nejen v rodné Chrudimi, ale také Linci. Ulice po něm pojmenované se nacházejí v Ústí nad Labem, Praze, Olomouci, Mostě, Lublani a Vídni. Resslova busta, jejímž autorem je Antonín Popp (1901), byla umístěna také v Pantheonu Národního muzea v Praze.
Josef Ressel - jeho portrét a loď poháněná jeho vynálezem - byl hlavním námětem bankovky 500 rakouských šilinků vydané v roce 1956. V roce 1957 byl Josef Ressel námětem československé poštovní známky a v roce 2002 známky vydané slovinskou poštou.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
