Jan Perner

Jan Perner (7. září 1815, Bratčice – 10. září 1845, Pardubice) byl český vlastenec, projektant a stavitel železničních tratí.

Životopis

Mládí a školy

Narodil se v rodině mlynáře. Byl při narození neduživý a tak rodiče pospíšili jej nechat pokřtít ještě téhož dne v obavě, aby případně nezemřel bez křtu. V letech 1822 – 1827 vychodil školu v Potěhách, do roku 1830 pak studoval na Týnské hlavní škole v Praze. Navzdory přání otce ve studiu pokračoval na pražském technickém učilišti (polytechnice). Ředitelem a zakladatelem této školy byl František Josef Gerstner.

Práce na železnici

Roku 1836 se přihlásil na inzerát hledající inženýry pro stavbu železnic v carském Rusku. Začal pracovat na stavbě dráhy z Petrohradu do Carského Sela a Pavlovska (práce vedl František Antonín Gerstner, syn uvedeného ředitele polytechniky). Poté, co údajně nechal tělesně potrestat ruského dozorce, však došlo ke konfliktu s úřady a Perner musel na podzim 1836 práci i Rusko opustit.

Od 1. června 1837 nastoupil Perner na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do léta 1839 vedl stavbu úseku z Břeclavi do Brna. Poté byl pověřen projekčními pracemi v úseku z Ostravy do Osvětimi.

Jan Perner se zúčastnil velkých trasovacích prací pro spojení Vídně s Prahou. Uvažovalo se sedm variant, z nichž trasa přes Olomouc a dále Polabím byla nejdelší. V tuto trasu měl Perner takovou důvěru, že přiměl své příbuzné k rozsáhlým spekulacím (šlo o nákup pozemků a stavebního dříví). Riskantní sázka mu vyšla.

Koncem roku 1841 došlo k významnému kroku – stát se rozhodl převzít výstavbu páteřních železničních tratí. Zamýšlená Severní státní dráha měla vést z Olomouce do Prahy a Drážďan. 1. března 1842 se stal státním úředníkem s funkcí vrchní inženýr státních drah. Dne 26. listopadu 1842 schválil císař jeho návrhy na trasu dráhy z Prahy do Drážďan. S baronem K. F. Bartos-Sturz Sattelbergem současně řešil umístění nádraží státní dráhy v Praze.

Slavnostní otevření dráhy mezi Olomoucí a Prahou bylo stanoveno na 20. srpna 1845, pro zahájení veřejné osobní dopravy 1. září a pro zahájení nákladní dopravy 1. říjen 1845.

Nešťastné úmrtí

Dne 9. září se vracel z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Po projetí choceňským tunelem sestoupil na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil o sloup vjezdových vrat. Se zraněním hlavy a pravé paže ještě nastoupil do vlaku a pokračoval do Pardubic. Zde ještě vystoupil, ale po několika krocích se zhroutil. Byl odvezen do otcova domu, kde druhý den o jedenácté hodině zemřel ve věku 31 let. Pohřeb se konal v pátek 12. září 1845 odpoledne ve 4 hodiny za účasti velkého počtu lidí. Z Prahy byl vypraven zvláštní vlak.

Uctění památky

• V jízdním řádu 2007/2008 se po tomto staviteli jmenoval i jeden pár vlaků InterCity 582/583 spojující Prahu s Bohumínem.
• V jízdním řadu 2008/2009 jméno Pernera nese pár vlaků EuroCity 146/147 tentokrát spojující Prahu s Žilinou.
• Po Janu Pernerovi se také jmenuje náměstí před hlavním pardubickým nádražím.
• V témže městě nese jeho jméno ulice nedaleko místa, kde stál mlýn jeho otce.
• Je po něm pojmenována i Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.
• Na jeho rodném domě v Bratčicích byla instalována pamětní deska.
• V České Třebové se jmenuje od 3. září 2010 náměstí před nádražím po jeho osobě, na náměstí je instalována také jeho socha.

Zdroj: Wikipedia.org