Gustav Klimt

Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918, Vídeň) byl významný rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Život a dílo

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic, připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otvírají v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracují například z věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer - díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci.

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 umírá umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijímá porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci zakládají roku 1897 secesi. V témže roce maluje Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizuje plakát pro první výstavu Secese a účastní se přípravy časopisu „Ver Sacrum“. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě brání Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkupuje od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opouští Secesi a zakládá novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel 6. února 1918 ve věku 56 let.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah (ÖBB) "EC 76 Gustav Klimt", který jezdí z Vídně přes Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy-Holešovic.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem. Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooniga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.

Dílo

• Hudba I (1895)
• Nuda Veritas (1899)
• Judita a Holofernes I (1904-1905)
• Vodní had I (1904-1907)
• Tři období života ženy (1905)
• Polibek (1907-1908)
• Danae (1907-1908)
• Hygieia (1907)
• Zlatá Adéla - Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)

Klimt ve světových muzeích

• Česko – Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění] v Ostravě
• Francie – Paříž * Muzeum Orsay; Štrasburk * Musée des Beaux-Arts
• Itálie – Benátky * Galleria ď Arte Moderna; Řím * Galeria Nazionale ď Arte Moderna
• Kanada – Ottawa * The National Gallery of Canada
• Německo – Mnichov * Neue Pinakothek
• Rakousko – Linec * Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň * Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichische Museum für angewandte Kunst – Zentralsparkasse der Gemeinde
• USA – New York * The Museum of Modern Art

Galerie

• Polibek (1907-1908)

• Judith (1904-1905)

• Beethovenfries (1902), detail

• Danae

• Portrét Fritza Riedlerové

• Adam a Eva

• Baby

• Beethovenfries, detail

• Zlatá Adéla - Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)

• Přítelkyně

• Portrét Johanne Staud

• Objetí

Zdroj: Wikipedia.org