Unikátní barokní Vrtbovská zahrada v centru Prahy či Klementinum a Karolinum na druhé straně Vltavy jsou jedny z nejznámějších staveb, jimž vtisk podobu slavný barokního architekt a stavitel František ...
František Maxmilian Kaňka (19. srpna 1674 Praha – 14. července 1766 Praha) byl významný český barokní architekt.
Život
Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s G. B. Alliprandim a J. B. Santini-Aichela. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici. V roce 1709 usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěl. Přátelil se a spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem.
Úspěšně prováděl úpravy zámků a paláců, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721-1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.
Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.
Kaňkovy práce v Praze
Dům „U zlatého supa“
Elsnicovský dům
Černínská zahrada
Ledeburská zahrada
Vrtbovská zahrada
Zahrada Na Valech
Královská zahrada
Palác Mladotovský(Faustův dům)
Černínský palác
Klementinum
Palác Pachtů z Rájova
Palác Lažanských (Malá Strana)
Oettingenský palác
Hartigovský palác
Palác Thurn-Taxisů
Pálffyovský palác
Vrtbovský palác
Ledeburský palác
Fürstenberský palác
Chrám sv. Víta
Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie
Chrám sv. Salvátora
Bazilika sv. Jiří
Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie
Chrám sv. Šimona a Judy
Chrám sv. Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK