František Antonín Jelínek (8. března 1890, Praha – 26. února 1977, Kochánov u Světlé nad Sázavou) byl český akademický malíř, figuralista.
Život a Dílo
F. A. Jelínek se narodil 8. března 1890 v Praze v rodině zlatníka a švadleny. Maloval již od útlého mládí, roku 1906 složil zkoušky na c. k. Malířskou akademii v Praze, kde studoval postupně u profesorů Bohumíra Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera. Absolvoval v roce 1911 a s podporou Hlávkovy nadace odjel na roční studijní pobyt do Itálie. O rok později navštívil Černou Horu, kde portrétoval tamějšího krále Nikolu I. První světovou válku prožil v Kutné Hoře a maďarském Egeru, na konci války pracoval jako voják-malíř na restaurování Asamových fresek v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.
Po válce se oženil s Růženou Kalouskovou a osud jej zavedl na Lipnici nad Sázavou, kde se setkal s malířem Jaroslavem Panuškou a pravděpodobně i se spisovatelem Jaroslavem Haškem. V roce 1922 v Kochánově postavil letní domek a později velkou vilu s ateliérem. V té době pracoval převážně v Pražské Karlově ulici, kde měl ateliér. Maloval především portréty, mj. presidenta Tomáše Garriqua Masaryka či malířů Otakara Štáfla, Oty Bubeníčka, Josefa Brože a Jaroslava Panušky. Dále portrétoval českého historika umění Zdeňka Wirtha, tenoristu národního divadla Vladimíra (Mirko) Štorka a legendu fotbalové AC Sparty Praha Káďu Peška (tento portrét shořel při požáru stadionu v roce 1934). V Kochánově vybudoval krásnou zahradu a ... Celý text »
František Antonín Jelínek (8. března 1890, Praha – 26. února 1977, Kochánov u Světlé nad Sázavou) byl český akademický malíř, figuralista.
Život a Dílo
F. A. Jelínek se narodil 8. března 1890 v Praze v rodině zlatníka a švadleny. Maloval již od útlého mládí, roku 1906 složil zkoušky na c. k. Malířskou akademii v Praze, kde studoval postupně u profesorů Bohumíra Roubalíka, Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera. Absolvoval v roce 1911 a s podporou Hlávkovy nadace odjel na roční studijní pobyt do Itálie. O rok později navštívil Černou Horu, kde portrétoval tamějšího krále Nikolu I. První světovou válku prožil v Kutné Hoře a maďarském Egeru, na konci války pracoval jako voják-malíř na restaurování Asamových fresek v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.
Po válce se oženil s Růženou Kalouskovou a osud jej zavedl na Lipnici nad Sázavou, kde se setkal s malířem Jaroslavem Panuškou a pravděpodobně i se spisovatelem Jaroslavem Haškem. V roce 1922 v Kochánově postavil letní domek a později velkou vilu s ateliérem. V té době pracoval převážně v Pražské Karlově ulici, kde měl ateliér. Maloval především portréty, mj. presidenta Tomáše Garriqua Masaryka či malířů Otakara Štáfla, Oty Bubeníčka, Josefa Brože a Jaroslava Panušky. Dále portrétoval českého historika umění Zdeňka Wirtha, tenoristu národního divadla Vladimíra (Mirko) Štorka a legendu fotbalové AC Sparty Praha Káďu Peška (tento portrét shořel při požáru stadionu v roce 1934). V Kochánově vybudoval krásnou zahradu a maloval květiny, zátiší a krajinné motivy z okolí. Vytvořil i krásné akty a lovecká zátiší. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a zúčastňoval se pravidelně jejich členských výstav v Praze. Po druhé světové válce se postupně natrvalo usadil v Kochánově a zaměřil se hlavně na malbu krajin, květin a starých zákoutí města Světlé nad Sázavou. V roce 1960 byl jmenován čestným občanem města. V 60. letech vedl ve Světlé školu pro amatérské malíře. V 60. a 70. letech vystavoval pouze ve Světlé nad Sázavou a okolních městech. Zemřel v Kochánově dne 26. února 1977, pohřben je v rodinné hrobce v Praze na Olšanech.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
