Emil Holub

MUDr. Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe.

Roku 1872 se stal doktorem medicíny na Karlově Univerzitě. Inspirován cestovatelskými deníky z Afriky Davida Livingstonea, se krátce po dokončení studia vydal do Kapského Města a usadil se nedaleko Kimberley, kde praktikoval medicínu. Po osmi měsících se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“, kde začal sestavovat velkou přírodní sbírku.

V roce 1873 vyrazil na druhé vědecké safari se zaměřením na sbírku etnografických materiálů. Na své třetí expedici v roce 1875, podnikl cestu k řece Zambezi a zpracoval první detailní mapu oblasti okolo Viktoriiných vodopádů. Napsal a vydal také první knižní popis Viktoriiných vodopádů, vydaný anglicky v Grahamstownu roku 1879.

Po mnoha letech se navrátil do Prahy, kde však opět plánoval velkou expedici po Africe. Roku 1883 se Holub společně se svojí novou manželkou a šesti průvodci vydali prozkoumat to, co nikdo nikdy předtím: celou Afriku od Kapského Města až po Egypt. Protože měla expedice nepříjemnosti s nemocemi a neposlušnými Ila domorodci, byl Holubův tým přinucen se vrátit zpět (1886).

Zahájil dvě velmi úspěšné výstavy, v roce 1891 ve Vídni a roku 1892 v Praze. Byl frustrován, že nemohl najít žádný příbytek, kde by mohl skladovat svoji velikou kolekci artefaktů, a tak začal postupně prodávat některé části nebo je darovat muzeím, vědeckým organizacím a školám.

Později Holub publikoval mnoho dokumentů, přispíval do novin a časopisů a dával stovky lekcí. Zemřel předčasně ve Vídni 21. února 1902, po dlouho trvajících komplikacích s malárií a jinými nemocemi z Afriky. Ve Vídni byl také pohřben.

Zdroj: Wikipedia.org