Dominik Duka

ThLic. Dominik Duka OP (občanským jménem Jaroslav Duka; * 26. dubna 1943 Hradec Králové) je dominikánský duchovní, 36. arcibiskup pražský a primas český (jmenován 13. února 2010).

Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů (1986–1998), 24. biskupem královéhradeckým (1998–2010) a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze (2004–2008). V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Dne 6. ledna 2012 bylo oznámeno, že jej papež Benedikt XVI. při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 jmenuje kardinálem.

Život

Studoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze.

Služba v dominikánském řádu

Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze (Chlum sv. Maří nad Ohří, Jáchymov, Nové Mitrovice. Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem Habáněm na možnostech formace členů řádu, později se stal magistrem kleriků a vikářem provinciála. Tato činnost skončila jeho odsouzením roku 1981 a pobytem ve vězení Plzeň-Bory (ve stejné době tam byl vězněn mj. i Václav Havel). Po propuštění až do roku 1989 pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač.

Roku 1986 byl ustanoven provinciálem Českomoravské dominikánské provincie. Po roce 1990 nadále působí jako provinciál dominikánského řádu a vyučuje na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a vykonával též úřad předsedy Konference vyšších řeholních představených.

Od roku 1997 je šéfredaktorem teologické revue Salve, zaštítěné od roku 1994 českou dominikánskou provincií.

Byl iniciátorem českého překladu Jeruzalémské bible, tvořeného od roku 1980, a spolu s Františkem X. Halasem i hlavním překladatelem. V tradicích dominikánské spirituality se vyprofiloval jako teolog a plodný církevní spisovatel, zejména v oboru biblistiky. Jako šéfredaktor se výrazně podílel na vydávání dominikánské revue pro teologii, duchovní život a kulturu Salve.

Biskup

6. června 1998 byl jmenován biskupem Královéhradecké diecéze a 26. září téhož roku přijal biskupské svěcení. 4. listopadu 2004 byl jmenován též apoštolským administrátorem Litoměřické diecéze z důvodu indispozice biskupa Pavla Posáda, tuto funkci zastával až do jmenování Jana Baxanta novým litoměřickým biskupem v roce 2008.

V únoru 2008 podle deníku Právo podobně jako biskupové František Lobkowicz a Jan Graubner lobboval u poslanců KDU-ČSL za zvolení Václava Klause prezidentem republiky a proti Janu Švejnarovi, přestože se Česká biskupská konference pod vedením arcibiskupa Graubnera předtím usnesla, že biskupové zůstanou neutrální a nebudou do kampaně zasahovat. Poslanec Jiří Hanuš však vypověděl, že mu Duka pouze řekl v osobním rozhovoru svůj osobní názor na oba kandidáty, ale neradil mu, koho volit. Nespokojenost s údajným lobbováním biskupů pro Klause podle Novinek vyjadřovali sympatizanti Švejnara poslanec David Macek a kněz Tomáš Halík, ale i arcibiskup Miloslav Vlk, ačkoliv ten zároveň poslanci Hanušovi potvrdil, že měl právo se zeptat svého sídelního biskupa na jeho názor.

V sobotu 13. února 2010 byl jmenován nástupcem kardinála Vlka ve funkci pražského arcibiskupa, úřadu se ujal 10. dubna. Za své cíle označil uzavření mezinárodní smlouvy s Vatikánem, dále aby církev více oslovovala mladé, a aby dohoda o majetkovém vyrovnání státu a církve byla ku prospěchu celé společnosti, a tím pádem ku prospěchu církví a náboženských společností.

Bývá charakterizován tím, že dobře vychází s politiky napříč politickým spektrem (formulace Cyrila Svobody), otevřeností, mezi biskupy i v celocírkevním měřítku vyniká vzdělaností a je spíše pojítkem mezi liberálními a konzervativními proudy v katolickém křesťanství, třebaže tíhne ke konzervativismu. Vědomí plurality názorů v církvi („kdyby na Svatopetrském náměstí všichni ti lidé dosáhli splnění své představy o papeži, měli bychom možná dvacet, možná pětadvacet papežů“) se odrazilo i roku 2005 v jeho vyjádření ke zvolení papeže Benedikta XVI., na němž ocenil kompetentnost, vysokou humanitní kulturu a důraz na teologii; Duka připomněl, že za prvního člověka v církvi nebyl Kristem vybrán věrný, energický a statečný Jan, ale nerozhodný Petr, jemuž apoštol Pavel později vytýkal, že se příliš přizpůsobuje různým proudům.

Ještě coby královéhradecký biskup v roce 2006 kritizoval registrované partnerství, které podle něj znevažuje tradiční hodnoty rodiny. V souvislosti s festivalem Prague Pride 2011 pak uvedl, že „požadavky zmíněných protagonistů Prague Pride na adopci popírají de facto právo dítěte na své biologické rodiče, otce a matku“.

Jmenování kardinálem

Dne 6. ledna 2012 oznámil papež Benedikt XVI. na závěr mše, kterou sloužil při příležitosti slavnosti Zjevení Páně (lidově sv. Tří králů), že arcibiskupa Duku spolu s dalšími 21 duchovními jmenuje v blízké budoucnosti kardinálem. Oficiální jmenování bude provedeno při papežské konsistoři, která se bude konat dne 18. února 2012 ve Vatikánu.

Zdroj: Wikipedia.org