Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“ o periodickém zákonu chemických prvků. Mend ...
Přesně 118, tolik má aktuální periodická tabulka prvků. Jak ale vypadá třeba wolfram nebo stroncium? Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy lidé od středy uvidí většinu z nich ve speciální vitrí ...
Ruský chemik a vynálezce Dmitrij Ivanovič Mendělejev se proslavil především díky periodické tabulce prvků. Věděli jste ale, že se mu jeho přelomový objev zjevil ve snu?
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků.
Mendělejev je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Mendělejev publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených.
K nejslavnějším objevům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia (Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge), jehož vlastnostem Mendělejev věnoval nejvíce pozornosti. Gallium objevil v roce 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederik Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Winkler při analýze nerostu argyroditu. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.
Geniálnost Mendělejevova uspořádání prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy radioaktivity a rentgenových spekter, při nichž zjistil britský fyzik Henry Gwyn Jeffreys Moseley vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra ... Celý text »
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) byl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků.
Mendělejev je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869. Mendělejev publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869, o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku 1870 měla název Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených.
K nejslavnějším objevům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia (Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge), jehož vlastnostem Mendělejev věnoval nejvíce pozornosti. Gallium objevil v roce 1875 Lécoq de Boisbaudran spektrální analýzou ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederik Nilson při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a germanium roku 1886 Clemens Winkler při analýze nerostu argyroditu. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.
Geniálnost Mendělejevova uspořádání prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy radioaktivity a rentgenových spekter, při nichž zjistil britský fyzik Henry Gwyn Jeffreys Moseley vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra a pořadovým číslem prvku v periodické soustavě.
Mendělejev publikoval na 400 prací (včetně prací z fyziky a metrologie), např. práce o původu ropy a o jejím průmyslovém zpracování, o roztocích, provedl také například předběžné výpočty ledoborce Jermak. Napsal vynikající učebnici Základy chemie.
Mendělejevovým jménem je nazván kráter na Měsíci, minerál mendelevit a 101. prvek mendelevium.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
