Ačkoliv se od 90. let začaly otevírat archivy, dodnes chybí klíčové informace především z oblasti fungování bezpečnostního aparátu komunistického Československa. Stále tak zůstávají neobjasněná někter ...
Myslel si: Jsem v Rakousku, jsem v bezpečí. To se ale bývalý šéf sociální demokracie a náměstek předsedy vlády Bohumil Laušman (†59) osudově spletl! Estébáci ho unesli i z rakouského exilu. Jejich po ...
Bohumil Laušman (30. srpna 1903 Žumberk – 9. května 1963 Praha-Ruzyně) byl český a československý sociálnědemokratický politik. Po roce 1948 v exilu, pak unesený a vězněný komunistickým režimem.
Život
Od mládí byl činný v sociálně demokratické straně a spřízněných hnutích. V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově ustavené Národní strany práce.
Po německé okupaci odešel na Západ do exilu, byl členem Státní rady Československé v Londýně (1940-1945). Účastnil se Slovenského národního povstání jako člen vojenské rady Hlavního štábu partyzánského hnutí v Československu.
V březnu 1945 se účastnil moskevských porad projednávajících složení a program Národní fronty. Po válce byl členem předsednictva ČSSD (1945–1948). V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946-1948 Ústavodárného Národního shromáždění za sociální demokraty. Zde setrval do parlamentních voleb roku 1948.
Zastával i vládní posty. Byl ministrem průmyslu v letech 1945–1947 v první vládě Zdeňka Fierlingera, druhé vládě Zdeňka Fierlingera a první vládě Klementa Gottwalda.
Krátce před únorem byl pak jakožto kompromisní kandidát mezi prokomunistickým a ke komunistům rezervovaným křídlem zvolen předsedou sociální demokracie. Je mu vyčítáno, že jeho nerozhodný postoj přispěl k úspěšnosti komunistického převratu. Po únoru se stal náměstkem předsedy vlády (vicepremiérem) v druhé vládě Klementa Gottwalda. V červnu téhož roku ukončil svoji politickou činnost a stal se ředitelem Slovenských elektráren v Bratislavě.
V roce 1949 emigroval do Jugoslávie a poté žil v Rakousku. V roce 1953 jej agenti StB z Rakouska unesli zpět do Československa, kde byl nejprve internován a poté odsouzen k 17 letům vězení. Zemřel za záhadných okolností v Ruzyňské věznici. Podle informací, které zveřejnil 14. února 2007 deník Právo, mělo ke smrti dojít z důvodu, že StB na vězněném zkoušela halucinogenní drogu a Laušmanovo srdce, oslabené více než desetiletým vězněním, toto testování nevydrželo.
Literatura
BUREŠOVÁ, Jana; TRAPL, Miloš. Bohumil Laušman : proměny života sociálně demokratického politika s nástupem komunistické moci v Československu. Olomouc : Centrum pro československá exilová studia. 124 s. ISBN 978-80-244-2247-3.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 258.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK