Antonín Kapek

Antonín Kapek (6. června 1922 v Roudnici nad Labem - 23. května 1990 ve Svinné u Hlohovic) byl český komunistický politik a funkcionář KSČ, jeden z pěti lidí, kteří podepsali roku 1968 tzv. zvací dopis, a jeden ze strůjců následné normalizace, původním povoláním strojní inženýr.

Od roku 1958 až do roku 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, tedy více jak 30 let, od roku 1970 až do roku 1988 byl členem jeho předsednictva. V letech 1965 až 1968 vykonával funkci generálního ředitele pražského koncernu ČKD. Od roku 1964 až do roku 1989 působil také jako poslanec, nejprve v Národním shromáždění ČSSR, posléze ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSSR. Působil také ve funkci vedoucího tajemníka městské organizace KSČ v hlavním městě Praze.

V roce 1968 byl jedním z kolaborantů, kteří podepsali a odeslali generálnímu tajemníkovi KSSS Leonidu Brežněvovi jeden z tzv. zvacích dopisů, jednalo se tedy o čin, který by mohl být posuzován jakožto trestný čin vlastizrady, za tento svůj čin nebyl nikdy jakkoliv potrestán.

V roce 1989 byl nucen odstoupit ze všech svých stranických a veřejných funkcí, v únoru 1990 byl vyloučen z tehdejší KSČ. Svůj život ukončil sebevraždou.

Zajímavost

• Byl považován za oblíbence prezidenta ČSSR a zároveň 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného
• Jakožto vedoucímu tajemníkovi Městské organizace KSČ v Praze je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání Nádraží Praha-Těšnov, což byla secesní stavební památka 1. kategorie.

Zdroj: Wikipedia.org